Se začátkem určo souhlas...

- Kolik microW po jakou dobu a v jaké vlnové délce na cm2 kůže je potřebných na vznik ekvivalentu 1 MJ D3 v těle plaza?

Tohle je právě hrozně těžký takhle říct, je potřeba si dát do souvislostí strašnou spoustu věcí a přesně jak říkáš, jedna z nich je fakt, že UVB není jen jedna vlnová délka a tak se sluneční UVB od UVB z lamp může hodně lišit.
Proto v rámci terária a umělýho zdroje UVB klidně může platit "není třeba zdaleka až tolik UVB, jak by se mohlo jevit" z jednoho prostýho důvodu. I lampa, která může mít malý výdej UVB záření v celkovém rozsahu vlnových délek může "tvořit" vitamín D3 v kůži lépe než jiný zdroj, protože má jednoduše větší peak ve vlnových délkách 295-297nm (udávaný rozsah vln. délek, při kterých probíhá foto-biosyntéza vit. D3), zatímco zdroj, u kterého naměříme vyšší podíl celkového UVB může toto záření emitovat ve vln.délkách třeba nad 300nm (nebo hůř třeba i pod 290nm), takže jeho schopnost syntézy vit.D3 je menší i přesto, že vyzařuje více celkového UVB. Pokračovat raději nebudu , zkrátka - není UVB jako UVB a není zdroj jako zdroj a bez spektrometru funguje pouze metoda pokus/omyl.

není třeba zdaleka až tolik UV B, jak by se mohlo jevit.

Ono je taky otázkou, co máme na mysli – množství UVB, které syntetizuje tolik vit. D3, že zvíře nebude mít metabolické problémy nebo množství, které je přirozené v přírodě? Vím, že se u nás často chovatelé řídí dle hesla minimum=optimum, já si ale myslím, že spíš ta druhá možnost je správně (jinak vlastně nejde o snahu napodobit přírodní podmínky v teráriu, což je snad cílem teraristy?). Příklad – i leguán, který se jeví jako naprosto zdravé zvíře si může z dvoumetrového skoku někam zlomit stehenní kost, zatímco leguáni v přírodě bez problémů padají z desetimetrových výšek bez jakékoliv újmy na zdraví…

Pokud se budeme držet přírody, tak data znám u leguánů, kdy divoce žijící zvířata mají 175-275 nmol/L vitamínu D3 v krvi. Těch minimálních hodnot lze podle autorů dosáhnout ozařováním solárním UVB 75-152microW/cm2 po dobu minimálně 6 hodin denně.

Taky je potřeba zohlednit i fakt jakým je tloušťka vrchní vrstvy kůže - takže na otázku - Kolik microW po jakou dobu a v jaké vlnové délce na cm2 kůže je potřebných na vznik ekvivalentu 1 MJ D3 v těle plaza? odpovědět úplně přesně nedá, protože záleží zřejmě i na konkrétním druhu. Např. měření průchodnosti UVB přes svlečky různých plazů vykazuje rozdíly (zkrátka zatímco třebas eublepháry prosvítíš i ledkou, u legoše nemáš šanci ).

Nicméně na otázky -

Kolik microW po jakou dobu a v jaké vlnové délce na cm2 kůže je potřebných na vznik ekvivalentu 1 MJ D3 v těle plaza?
- Kolik času musí strávit plaz pod daným množstvím UV B, aby stačilo dojít k přeměně urč. množství provitaminu na D3?

by se mohlo dát odpovědět částečně, no spíš teoreticky, protože kuci už umí měřit kolik MJ vit. D3 se vytvoří v kůži za minutu – u lidí. A dá se to vypočítat za předpokladu, že známe UV index – vzoreček znám, můžu to sem i napsat, ale lidská kůže se bude logicky od té plazí lišit a tímpádem i schopnost syntetizovat vit. D3. Ono se toho ještě dost neví ani u lidí, takže jak je to přesně u plazů resp. u různých druhů plazů – si myslím ještě počkáme.
Vzhledem k tomu, že při měření MJ D3 za minutu u lidí se zohledňuje jak typ kůže, procento těla které je ozařováno tak věk člověka, předpokládám, že i u plazů se může v různých stádiích života potřeba UVB záření lišit – tady bych se ale obával, že moc dat u plazů nebude k dispozici.

- Obsahuje i hmyz nebo rostliny nějaké byť mizivé množství D3 nebo pouze provitamíny?

Vždy se udává to, že se jedná jen a provitamin a je nezbytné kůži vystavit ještě UV – ale rozhodně nemám dostatek info abych to mohl tvrdit. Ale vzhledem k tomu, že biologicky nejaktivnějši forma vit D3 je vytvářena v ledvinách a není zde skladována, nýbrž syntetizována nebo dále rozložena na biologicky neaktivní látky, řekl bych že již bioaktivní, přirozeně vyrobený D3 může být vázán pouze na živočichy s krevním oběhem – úvaha totálního laika nedotknutého vyšším vzděláním

K tomu abychom se tedy v teráriu přiblížili nějaké přirozené tvorbě vitamínu D3 tak, jak tomu je v přírodě je minimálně potřeba znát nejen celkové UVB lampy, ale také UV index (který nám přiblíží něco o tom, v jakých vlnových délkách má lampa UVB) a poměr mezi nimi. A to celé ideálně porovnat s hodnotami naměřenými v přírodě během dne. Nejlepší je samozřejmě vlastnit alespoň základní UV-VIS spektrometr.


Je to prostě strašně jednoduchý a všichni tomu rozumíme

PS: jo ještě jsem tam někam chtěl reagovat na tohle

- Jaké mnnožství z těch mnoha microW UVB ze silných zdrojů tedy vlastně za určitý časový úsek plaz dokáže využít?

Nebyl prokázán rozdíl v množsví syntetizovaného vit D3 mezi ozařováním vyššími hodnotami UV po krátký časový interval nebo nižšími po delší časový intervaů - (ty pokusy se prováděly na chamících Furcifer pardalis), takže kůže má navíc zřejmě schopnost velice rychle nasosat potřebné dávky UV a následně s nimi hospodařit při syntéze. To ale neznamená, že první varianta je vždy bezpečná (pouze, že to jde), protože při těchto testech se také zároveň potvrdilo, že příliš UVB v nižších vlnových délkách způsobovalo zvířatům nádory a podstatně zkracovalo život...