Zdravím, ta věta "když nevěříš mě, zeptej se ve škole, potvrdí ti slova má" je stěžejní. Ve školách se totiž učí už leta nesmysly a neplodnost zvířat vzniklých z křížení je jedním z nich. Stačí si zde zadat pár hesel - namátkou junglecorn, carpondro, nebo bateater a není třeba nadále vysvětlovat, zda mají ve škole pravdu nebo ne. Tak jako jsou plodní kříženci pituophisek s guttatami, obsoletami, vulpinami a následně lampropeltiskami, tak jsou plodní i kříženci na tak "primitivní" bázi, jakými jsou F1 generace vzniklé z užovek a korálovek (pueblacorns, sinacorns, junglecorns, corndurans, jurrasic, pastel kings a další). V minulosti jsem zde umisťoval fotografie ukazující mnohonásobné křížence F3 a dalších generací, kde už rodiče byli sami kříženci. A mimochodem není pravda, že muly jsou pokaždé neplodné. Už se povedlo vícekrát odchovat hříbata po mulách z orientálních matek. Taktéž není pravdou, že je až tak vzácné křížení mezi savci. Kříženci psovitých šelem netřeba jmenovat (díky spontánnímu míšení s domestikovanými psy a kojoty dochází k silnému ohrožení nějaké specifické populace vlků v Americe, bohužel si bližší údaje moc nepamatuji), kříženci kočkovitých šelem jsou také běžní (v USA oblíbení i zakazovaní karavalové, savannah cat, caracat, servical), správně Redsnake zmiňoval křížence mezi tzv. falsekillerwhale a delfíny, kříží se nám různé druhy medvědů (popisoval již Veselovský v devadesátých letech). V bývalém Sovětském svazu se křížily kuny lesní se soboly, kříženci se říká kidas. K úspešnému krížení dochází mezi kunou lesní s tchořem tmavým i fretkou. Je známe také krížení hranostaje s fretkou, potomci mívají delší končetiny a jasně žlutou srst. Literatura uvádí i křížení mezi norky(evropským i minkem) s tchořem tmavým a fretkou.
Povedlo se (aniž to bylo chtěné) získat křížence indického a afrického slona, již desetiletí se pracuje na plemenech velbloudů vzniklých původně z drabařů a dromedárů a zpětně křížení na jeden z výchozích druhů. Že se kříží antilopa losí s domácím dobytkem se dalo přečíst už z knih, kdy jsem byl malé děcko, takže se není čemu divit, že se běžně daří křížit bizony a zubry s domácími plemeny dobytka nejen za účelem vylepšení odolnosti a zdraví. Podobnými "pokusy" byla proslavená Askania Nova (zasvěcení vědí). Za sebe bych si netipl, že se jedná o potomky křížení, ale že někdo udělal to, co já před mnoha lety, kdy jsem podložil potkaní samici mezi její potomky hole myši, které kolegyně piplali na mléku a tvarohu. Nejen, že ho neusmrtila, ale odchovala ho do dospělosti mezi svými potomky(pak nějaký pitomec potřeboval myš a zkrmil mi ho). Z fotek lze poznat opravdu málo na to, abych mohl říct, že se jedná o něco takového. Tím se ovšem nic nevylučuje. Kříženci myší a potkanů údajně známí jsou i když se uvádělo, že to možné není. Bohužel nemám žádnou dokumentaci, kterou by to bylo možné prokázat. Přesto nutno říci, že první cama se také narodila pomocí vědců(podobně jako geep) a uplynulo pár let a povedlo se to samé, ale spontánní cestou. A ještě jeden poznatek - to, že nám připadá v prvním druhém roce zvíře jako neplodné, neznamená, že tomu tak bude i v letech následujících. Konkrétně třeba u ptáků se u kříženců dostavuje pohlavní zralost o dost později, než je tomu u rodičovských druhů. A tak byla z hlouposti vyřazena řada takových zvířat z chovu dříve, než vůbec dospěla, jen proto, že třeba stehlík, zvonek či zvonohlík dosahuje pohlavní zralosti již v prvním roce, zatímco jeho kříženec až ve druhém či třetím. Navíc se velmi často stává, že zatímco jedno pohlaví v F1 plodné není, druhé naopak je. Tak jsou plodné všechny samice kříženců jakýchkoliv kočkovitých šelem, naopak u ptáků jsou plodní v F1 jen samci, samice nikoliv a plodnost se zvýší v následující generaci.
A stran toho, zda jsou se jedná o mezidruhové, mezirodové nebo jiné křížence, mi to až tak šokující, ani důležité nepřipadá. To, čemu říkáme rod, druh, atd..je pouze naše systematika, která se mění s každým novým ránem. To, co včera byla forma či subspecie, je pozítří druhem nebo jiným rodem. Bohatě za příklad poslouží "bordel na nižší úrovni", jímž se stalo třeba vyčlenění guttat či obsolet z rodu Elaphe a založení nového rodu Pantherophis (lhostejno zda z důvodů oprávněných nebo ne). Přestaly se kvůli tomu křížit užovky těchto dvou, nyní rozdílných rodů? Ne. Brání něco po přeřazení bývalým longissimám, dnes persicám z původního Elaphe do rodu Zamenis, křížení se situlami? Ne. I situla bývala elaphe. Roky se v chovech křížila Elaphe guttata guttata či rosacea s poddruhem elaphe guttata emoryi. A dnes? Jsou z nich dva samostatné druhy a tak z obyčejného lokalitního křížence je rázem kříženec mezidruhový. Jen jméno má takto vyšlechtěná mutace stejné - Creamsicle. Předtím guttata, dnes bastard. Znamená to něco? Už to, že se nám kříží lampropeltis a "rod" elaphe samo o sobě neukazuje na vadnou systematiku. Nad čím ale zůstává rozum stát je to, že potomci nejen že jsou plodní a životaschopní, ale nadále se množí kupříkladu s výše zmiňovaným rodem pituophis. Nezdá se Vám na tom něco špatně? A ještě jeden příklad, tentokrát z říše bezobratlých, konkrétně sklípkanů. Tam se přeřazuje, zakládá a rodí nové druhy takovou rychlostí, že se to ani nestíhá křížit a jediné, čemu tenhle zmatek prospívá je obchodování s tzv. "novými druhy". Za příklad stačí "obyčejná" rosea nazývaná současnými i bývalými jmény, jež spolu koexistovaly - grammostola rosea, grammostola cala, grammostola spatulata, grammostola kochii, grammostola argentinensis, ale také phrixotrichus roseus, phrixotrichus chilensis. Podobně jsou na tom rody Vitalius, atp..
Jistě, je zajímavé, že je možné křížit dvě rozdílné čeledi, ale mě osobně zvedá ze židle už křížení mezidruhové. Ale znovu opakuji, že nic z fotek nenaznačuje tomu, že se o takové křížence vůbec jedná.