Ahoj,
musím říci, moc pěkně napsané. Je bych si dovolil drobnou poznámku k té fertilnosti, kterou udáváš. Ono, stanovit co je druh a co druh už enní je pochybné a je to vysoce subjektivní - u bezobratlých se to řeší furt a je to videt i na popisech ... :( Pri kopulaci staci bcas jen podobnost a jde to - viz krizeni vretenusek s prastevniky beloskvrnaci (Zygaena spp. X Syntomis) - taxonomicky jsou uplne mimo a jednou za cas se spari (ale neplodne). No, v pirode je takova plodnost jeste komplikovanejsi. Jak udavas treba od pevcu (zvonek a spol), ze dospivaji treba ve trech letech, tak by v prirode dozpivali :) Vzdyt bezne doziti treba konader jsou prave ty tri roky, protoze predace a dalsi faktory jsou tak silne, ze proste nemaji sanci. Takze to je logicka bariera pro takove druhy - mohou ybt plodni, ale v prirode se dal nerozmnozi. To, ze si s nima v labu hrajeme a delame z nich chudacky neznamena, ze to je naprosto normalni jev :) Myslim, ze u tech kreckomysi je to zajimavy jev a v ansich podminkach spis neobvykly a ne casto dokumentovany. Je ale fakt, proc ne... Premyslel jsem nad tim a doslo mi, ze cela rada americkejch krecku vypada jako vobyc mysi a stejne se tak chova... Takze rozdil je asi pramaly.

Ad pavouci - v pirode najdes krizence jen velmi vzacne - diky ruznym, i vyse zminenym, barieram. Opet, to ze se to krizi v domacich podminkach, nic neznamena. Verim, ze mortalita mladat bude v generaci XY vetsi, nez u "norlanich" zvirat...Ale je fakt, ze do toho vstupuje moc dalsich faktoru, ktere to ovlivni (ted me napada imbreeding, ale jiste i dalsi).

Zakončím jedinou větou :) Ať žije křečkomyš :)

VH