Velikost L.t.hondurensis

1.5 letá hondurensiska 60cm? To je fakt dost málo. Nějaký mám, sice je neměřím, ale 60cm měly tak v půl roce, možná i dřív. Jsou to jedny z největších korálovek. Podle mne jsou to loňská mláďata, takže jim je tak 1/2 až 3/4 roku, pokud to vůbec jsou hondurensisky. Ale někdo zkušenější přes korálovky to určitě upřesní.

nebo se jedna o podtrzene zvirata

Taky možnost, ale to by musely být krmené opravdu víc než bídně

Nebo je to sinalojka

Jde o barevné formy hondurensisek a prý perfektně baští .Záměna za jiný druh nepřipadá v úvahu.Roman

barevne formy byvaji mensi a rostou pomaleji nez klasicky zbarvene zvirata (imbredni deprese) ale 60cm na 1.5roku je i tak hooodne malo...

Máš to s rastom mutačných zvierat niečim podložené?

vychazim z diskuze s prof. Macholanem z Ustavu ziv. fyzilogie CAV, kdyz jsme probirali prave imbredni depresi... Zaver byl ze jsme se shodli na tom ze imbredni deprese se u plazu projevuje nejdrive az v F16 generaci a vic (berte to prosim jako prumer a teorii - literaturu sem neoveroval, ale podle mych poznatku to tak asi je - uz se nemuzu dockat az tu zacnete psat ze mate F17 a je to OK...). To znamena ze pokud ma nekdo mutantika napr F4 tak roste normalne, ovsem pri takove F20 uz to muze byt citelne neco naprosto jineho.
A take ze zkusenosti me kamosky - ja mam klasicky zbarvena zvirata F3 (puvodni rodice byli nepribuzni s dolozenou lokalitou), dosahujici standardnich rozmeru... Ona chova ruzne barevne formy (nezname F generace) - jeji mladata jsou o poznani mensi a navzdory "futrovani" (jsou to popelnice) rostou proste pomaleji... Navic miva spoustu neoplozenych vajec, nebo predcasnych uhynu - coz je take jedna ze znamek imbredni deprese...
Podotykam ze kladu duraz na slovo IMBREDNI = otec + matka - pak jejich deti navzajem = sestra + bracha, pak jejich deti navzajem atd... Pokud se do toho v prubehu chovu Xte generace primicha "cizi krev" tak se samozrejme deprese oddali... A uprimne - jen malo chovatelu zna puvod svych zvirat kompletne o 16-20 generaci nazpatek...

Navic sem netvrdil ze to musi byt 100% depresi - bral sem to jen jako 1 z moznosti... Take muze jit o nedostatecne krmeni, nevhodne podminky, nebo neco jineho... I.D. bylo proste prvni co me napadlo...

Takže ak dobre chápem ide skôr o inbreeding ako o mutácie samostatne. Ešte by ma celkom zaujímalo ako sa dá zodpovedne dokázať, že to bude mať vplyv až pri 17-tej generácii? To si nechávali všetky mladé z vrhov a sledovali ich životaschopnosť a plodnosť v porovnaní s outbrednými jedincami?
Myslím si že ak budem chovať v rovnakých podmienkach pri potrave z rovnakého zdroja tak nebude extra rozdiel vo veľkostiach mutačných a prírodne vyzerajúcich.

panove ctete pozorneji... Psal sem ze priblizne - ne ze od 17te presne... Navic taky ze je to teorie... A ano pokusy s imbredni depresi se delaji presne jak jste psal - nechaji se zit vsechna zvirata - jinak by to neslo odsledovat... Co se mutaci zpusobenych imbreedingem tyce tak tim ze krizete stale blizce pribuzne jedince v podstate zmensujete souber alel a tim vznika vetsi sance prosazeni se skodlivych/nebo vypadnuti prospesnych... Je znamo ze u imbrednich mysi dochazi k prudkemu poklesu prezivani jiz v prvnich par generacich ale nasledne se to stabilizuje - to sou ale savci a u plazu je nastup pomalejsi = v pozdejsich generacich (proto sem psal o 16te). Jak je to s jemenaky netusim...

Co se tyce pohadek ze skol ktere se traduji tak vyzkum imbresni deprese bezi dal a rozhodne se netraduje nybrz meni... A ano jsou take vyjimky - napr gepardi (bottleneck effect) a jine - ale to jsou savci, coz je zase uplne neco jineho...
Nicmene je to uz naprosto OT - nybrz se to tyce genetiky a ne problemu z uvodu...

jen podotknu ze nejsem genetik ani molekularnik... a tomuto tematu se venuju jen okrajove (nicmene na nasem pracovisti jsou ostatni zamestanci zejmena genetici a molekularnici)...

Takže rozumím dobře, že se má jednat o x-tou filiální generaci chovanou stále na stejné krvi, tedy sourozenci mezi sebou, případně rodiče páření zpětně na potomky? Pokud to tak je, pak je tohle neaplikovatelné na mutační zvířata žijící u nás. Veškeré mutační hondurensisky u nás jsou původně po jednotlivých jedincích (kupříkladu prvního amelano 1,0 tu měl tuším pan Trávníček), kteří byli všichni připařovaní na zvířata nepříbuzné krve v ČR. Heterozní efekt tu musí být i po pár generacích tak vysoký, jako je třeba u mutačních hroznýšů (jejich importy k nám z USA i odjinud jsou na naše domácí hady naprosto nepříbuzné), gekončíků nočních nebo guttat. Je třeba si uvědomit, že třeba amelano hondurensky, jsou u nás když to přeženu snad 10-12let (vůber první amelano zvíře totiž spatřilo světlo světa teprve roku 1989, jaksi muselo dospět a stvořit heterozygoty). Anery přišli o dost později a snow nebo ghosti, jakožto potomci vzešlí z připařování dalších nepříbuzných linií (hypo, superhypo, vanishing atp.) se tu teprve začínají objevovat.

jak rikam - genetik nejsem, a byla to jen teorie u piva/kofoly... Proste sme resili cim by to mohlo byt ze barevni mutanti ktere zname jsou proste mensi pri stejne dobre starostlivosti... No a tohle nas tehdy napadlo - dal sem se nepidil.. Kazdopadne dekuju za ozrejmeni a navigaci spravnym smerem...

//OT//
Nic si z toho nedelej,mne po patem pivu kolikrat napadnou vetsi sloniny:)

taky OT - ja mel tu kofolu, pivo mel profesor

Já mám sinalojku jeden a půl roku starou a měří asi tak 75-80 cm a silná je asi tak 2.5 až 3 cm v průměru.