Prošel jsem si na PubMed pár tam umístěných odkazů, omlouvám se za chybu, když jsem vycházel jen z omezeného souboru dat, kde se uváděla thiamináza jako enzym aktivovaný z rozpadlých buněk po rozmrazení. Jeden z faktorů, který ji rovněž aktivuje, pokud není přímo zdrojem enzymu, je infekce Aeromonas salmonicida, možná i jinými patogeny, která po intramuskulární injekci do karase vyvolala zvýšení enzymatické aktivity, nicméně enzym byl skutečně aktivní i u neinjikovaných karasů (http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/20218496), nelze vyloučit, že byli něčím infikovaní už před pokusem. Logicky tuhle aktivitu ničí var, ale krmit vařenými rybami se z důvodu ztráty mnoha dalších nutričních hodnot nehodí. Vzhledem k tomu, že se nadbytek thiaminu vyloučí (zdravými) ledvinami bez problémů, dalo by se doporučit jednou za čas třeba do ryby injikovat roztok thiaminu (Vitamin B1), případně ve směsi s pyridoxinem (Vitamin B6) a dohlédnout na to, že "živou tabletu" želva spolehlivě sežere, třeba při individuálním krmení. Příznaky nedostatku thiaminu je možné splést s jinými věcmi, ale podání B1 perorálně by nemělo uškodit a při nápadném zlepšení lze vyloučit nejjednodušší příčinu zdravotních potíží. Nepříjemné je, že thiaminasovou aktivitu vykazují i ančovičky, sledi, korušky (Osmerus), síhové malí (Coregonus albula), největší z měřených (10 krát i víc) ale u jesenů (zřejmě platí i pro jiné kaprovité ryby, navíc nemohu vyloučit chybu při překladu a dohledávání). Nízká až žádná aktivita je třeba u Slunečníce pestré (Lepomis gibbosus) a možná i dalších okounovitých ryb.
Tak a teď babo raď...