Matamata třásnitá
Dobrý den, chtěl bych se zeptat, zda-li tu má někdo zkušenosti s chovem těchto želv. Jvelký prostor by měl být pro chovnou skupinu 1,2? Dále bych se chtěl zeptat, zda-li tyto želvy potřebují dodávat do stravy vitamíny, popžípadě, jestli potřebují UV záření jako ostatní vodní želvy.
Díky všem za rady.
M.
[mod]Změna předmětu, původně: Matamata tžásnitá (Melda)[/mod]
Jestli myslíš matamatu třásnitou aka Chelus fimbriatus, tak se mrkni sem caresheet přes překladač, nebo spíš origoš cheluscare.htm, protože překlad je nicmoc.
Je to docela náročná želva, pokud koupíš skupinu 1,2 a budeš je mít pohromadě, tak ti zbyde nejspíš jedno okousané nejsilnější zvíře. Jsou hodně agresivní.
Tyhle želvy jsou hodně kousavý, chovat pojedincích. Bacha na jejich kousání. Krmit vesměs rybama, masem. Je to brodivá želva, takže vody jen tolik aby se mohla ze dna pohodlně nadechnout. Způsobem života hodně připomíná kajmanky... googli :)
Díky, myslel jsem Chelus fimbriatus. Googlim, ale nic zajímavého jsem se nedozvěděl, spíš mám dojem, že se pořád ty stejný rady a informace kopírují dokola. Mě zajímají zkušenostri zdejších chovatelů těchto želviček, popřípadě rady a nápady ostatních chovatelů vodních želv.
Díky M
Pokiaľ viem tak ich chová pán Diviš - divisreptiles.com skúste ho kontaktovať.
"Kousnutí" těchto želv je něco podobného jako když vás kousne velký kapr.
Jejich způsob lovu je zcela odlišný od kajmanek, hlavců, kožnatek a jiných "bojových druhů" želví říše. Loví podtlakem a kořist polykají v celku. Vnitrodruhová agresivita, či nesnášenlivost se projeví tak maximálně stresem slabších zvířat, nesetkal jsem se s tím však. Nevylučuji ji ale. Vzhledem ke způsobu života bych se přikláněl k názoru že jde o samotáře, nakolik vyhraněného nedokážu posoudit pro malý počet kdysi chovaných jedinců tj. dva
Rozhodně ale k žádným drakonickým soubojům nedojde, pomineme-li drápy, není ani čím bojovat, čelisti jsou relativně měkké, pružné, zejména spodní.
UVB záření jako želvy žijící skrytým způsobem života pod hladinou nepotřebují, způsob získávání D3 je jiný, jeho spotřebu plně pokryje ulovená kořist. Vitamíny jsou, pokud krmíte plnohodnotnou potravou tj. čerstvými pokud možno živými rybami, zcela zbytečné stejně tak jako u jiných kvalitně krmených zvířat. (pozor na odpovídající velikost kořisti, pokud není přiměřená želva ji lovit nebude). Pokud to ale, jako obvykle každý nevydržíte, podávejte alespoň přípravky komerční, kde obsah účinných látek tj. vitamínů je tak malý, že zpravidla želvě nemůže nijak ublížit.
Souhlas.Mám tu zkušennost(tj. 2ks),že mi nevzali nic jiného,než rybky.Měl jsem je spolu a krmil jsem převážně mraženým,museli vidět pohyb.Sloupec vody musí být tak vysoký,aby ze dna dosáhly na hladinu,ale to už se psalo.Při krmení pinsetou je potřeba vystihnout správný okamžik útoku a včas rybu pustit,ona ji z pinsety sama nevytrhne.Ten útok je nenadálý a srandovní,mlasknutí se může neznalý docela leknout a cuknout a pak chvíli trvá,než želva znova zaůtočí.Mladé jsem krmil 2x,větší pak 1x týdně.Shrnuto,jsou to bezva strašidla a dneska lituju,že jsem je dal do pryč.
Pokud byly malé, tak jsem krmil akvarijními rybkami, na nic jiného se nenechaly ukecat, větší vezme dvaceticentimetrovou plotici jako nic. Je pozoruhodné co do té své "usmívající" se papuly dokážou nacpat pokud je to tedy zajímá.
Jo,ona ta tlama je v podstatě roura fekálního vozu s vývěvou.Dvojce matamata a kajmanka(M.temmincki) jsou nejbizarnější z želv.Kajmanka je samo bolestivější.Než se mi přetrhla teraristická pupeční šňůra,měl jsem obě možnost pozorovat a mám na ně jen slova chvály.
Díky všem za rady. Tu mou první matamatu se snažím krmit rozmanitou stravou (vodní hmyz, žížaly, šneci atd.), ale ona přijímá pouze rybky, ostatní potravu hned vyplivává. Pokud se dá vychovat do dospělosti pouze na živých rybkách, budu jenom rád. V souvislosti s rybkama bych se chtěl ještě zeptat, jaký druh je pro matamatu nejlepší a zda-li nevadí, když tyto rybky pocházejí z našich vod.
Ještě bych se rád zeptal na velikosti nádrže. Plánuji, že bych chtěl mít ve svém chovu tři tyto želvy.
Díky M
Oni zřejmě nic jiného než ryby žrát nebudou, jsou na ně celkem specializované. Krmit můžeš všema možnýma sladkovodníma rybama přiměřené velikosti, pokud bys byl fajnšmekr na přirozeno, tak je krm jihoamerickýma (ideálně z povodí Amazonky) rybama. Ale docela stačí normální naše ryby nebo akvarijní, prostě něco, co seženeš za rozumný peníz nebo zadara a vypadá to jako ryba a taky to tak chutná. Vynechal bych ostnaté (ježdík, okoun, candát atd.), asi by je zvládli taky, ale upřednostňuju prevenci než se pak divit nějakému zdravotnímu průšvihu.
Velikost nádrže pro tři kusy si netroufám odhadnout, ale osobně bych pod rozměry cca 3 x 1,5 m nešel (+ 1-2 menší záložní, řekněme 1x1,5 m, kdyby to mezi nima neklapalo), jsou to celkem mackové.
Díky za radu. S přísunem ryb nemám žádný problém, a ostroploutvých se tedy raději vyhnu. Stejně mi to přijde divný, že není schopná pozřít třeba žížalu, která je ve stejné velikosti, jako malá rybka. Z jižní am. mám doma v aq terčáky, pancéřníky a neonky, ty ale k želvě nepůjdou . Děkuji také za váš odhat akvárka. Rozměr 3x1,5? To by šlo, jenom si budu muset takovou káď nechat slepit přímo doma, protože by se mi s tím nechtělo moc tahat.
MT
Samo,že je schopná pozřít žížalu,co se velikosti týče,ale voni jim nechutnaj.Zkoušel jsem slimáčky,hmyz,holata,všechno možný.Nechal jsem je i trochu hladovět,ale po útoku to vždy okamžitě vyflusly.V zoo v Praze byla kdysi stará matamata a ta v pohodě brala myši.Oni si většinou všechno očuchaj a pak vcucnou,jen vyhládlé zaútočí na pohyb a když zjistí,že to není to pravé,tak to vyplivnou.Velikost terária pro dospělé je jak psal krokodajl,ale co vím,tak už staré želvy toho moc nenaplavou a dovedou sedět na jednom fleku celej den,možná i dýl a jen maj vystrčenej rypák na hladině.
Není to "pouze", je to ten nejlepší možný způsob výživy.
Jen pozor na původ rybek, pro jistotu bych vynechal ryby importované z východu, bývají nadopované ATB a jiným svinstvem. Nejlepší je čeřínek, nebo vlastní chov běžných akvarijních(pro matamatí mimina).
Také jsem se pokusil mou matamatu nechat vytrávit a dopadlo to vždy tak, že vše krom ryb vyplivla.
O nače rybky nouzi nemám. Na ryby chodím celý rok a čeřínkuji také celý rok (řád - neřád). Nyní krmím hrouzky, protože mají přijatelnou velikost. Za pár týdnů budou jeseni, perlíni, plotice atd. Je otázkou, zda-li je vhodné krmit jenom kaprovitými rybami. Na internetu jsem se dočetl, že to vhodné není. Na druhou stranu, krmit okounem, sumečkem americkým, slumečnicí pestrou a candátem bych se bál, kvůli jejich ostrým ploutvím.... tak mě tak napadá, má někdo zkušenosti s krmením matamat raky? U nás v okolí jsou všude spousty raků signálních různých velikostí.
Díky všem za rady, moc jste mi pomohli, protože sehnat informace o těchto zajímavých tvorech je docela problém (a to i když goooooooooooglim).
MT
Němci, co je odchovávají doporučují překvapivě velkou a hlubokou nádrž s dosti teplou vodou - je to časopis Radiata díl 12 (2003) HERBERT MEIER & INGO SCHÄFER Experiences and observations of Chelus
fimbriatus, the maintenance in terrarium and successful reproduction. Ke krmení jako nejlepší doporučovali Tilapie (asi docela drahá sranda).
matamata.html
cheluscare.htm
mata.html
metrailler2003a.pdf (bohužel francouzsky)
S hlubokou vodou souhlasím v případě připouštění a v období páření tj.období dešťů a hojnosti.Ono by se jim to v mělčí vodě určitě blbě dělalo .Ale takhle daleko jsme se zatím nedostali,teprv jsme u mláďat.
Osobne si mylsim ze jej krmenie kaprovitymi rybami az tak vadit nebude, aj ked urcity rozdiel v mase kap. a napr losos. ryb bude(ak si rybar, tak to poznas)Kazdopadne, v prirode tiez nevyera, a zhltne co pride pod nos....
Neviem ake ryby mozes pozhanat, ale skusil by som napr slize, cereble, spominane hruzyky.Ostriezmi(okoun) by to slo ak by si odstranil chrbtovu plutvu a ziabrove "bodce".Zo zubacmi by som to radsej neskusal, myslim ze 45cm ti nezozerie, a ak ta niekto chyti s malym zubacom, je s toho celkom slusny pruser.....Musi mat minimalnu lovnu mieru....
A raky su chranene(aspon u nas).To ze ich je niekde viac, neznamena ze ich treba kantrit
Zdravím,
tak snad jí ty kaprovité ryby vadit nebudou, protože ty budou tvořit v její potravě drtivý podíl. O minimální lovné míře samozřejmě vím, protože na ryby chodím od svých šesti let. V sezóně chodím na ryby na revíry ČRS, v zimě chodím pro ryby do potoka, který protéké r. líhní. Tam se dají načečínkovat různé rybky, různých velikostí (jelci tloušti - jeseni, plotice, perlíni, cejni, líni, kapříci, candáti, kapříci, střevličky, sumečci, úhoři, hrousci, podoustve, mřenky, štíhlata ....). Také vím, že bych lovit ryby a jiné vodní živočichy neměl, tam kde nehospodaří ČRS. Ale na to kašlu, protože tento potok se asi po kilometru od místa kde pro ryby chodím přestává být potokem a stává se kanálem. Ten čas, kdy po celé jeho délce plavali pstruzi je už pryč, protože to co si Povodí Ohře v našem kraji v současnosti dovoluje, to si za bolševika dovolit nemohli.
Co se týká raků, u nás jsou naše původní druhy také chráněné. Americký rak signální ale původní není a na lokalitách kde se nachází dost škodí (vytlačuje původní druhy). Např. Labe jich na dolním toku bylo jeden čas úplně zamořené ( pod každám kamenem se dalo chitit několik kusů)v současnosti se zde přemnožil sumec velký, který je docela slušně likviduje, tak že se tento rak dá chytit tak pod každám druhým kamenem .
http://www.austinsturtlepage.com/Articles/Thiamina se.htm - pekný článok o Thiamine a jeho deficite, príčinách a nejakým zoznamom rýb.
To se ale týká hlavně romražovaných ryb, thiamináza se aktivuje z rozpadlých buněk. Pokud želva sežere živou rybu, tak se thiamináza prostě nestihne uplatnit dřív,než bude sama rozložena proteázami zažívacího traktu. Trochu jiná je situace, když zmrzlou rybu vyndáte a necháte několik hodin na pokojové teplotě. Tam pak je zaděláno na průs.r...
když se krmí mraženejma rybama, musí se thiamin (B1) dodávat. Dá se koupit v lékarně za pár korun, ale trochu pochybuju nad vhodně podávaným množství. Mražený ryby bych bral jen jako nouzovku, nejlíp nekrmit vůbec. Dobře krmený želvy vydrží nějaký ten výpadek a navíc čerstvé studenovodní ryby se dají sehnat celoročně
Teraz v tom mám trochu zmätok :) Takže podľa Vás môžem veselo kŕmiť živými karasmi bez problémov a naopak pri napr. mrazených pstruhoch musím dodávať B-čko?
Při pohledu na ten seznam člověk zjistí, že Salmon, patrně losos thiaminázu neobsahuje. Pstruh jako blízký příbuzný patrně rovněž ne. No a u živých karasů se neprojeví, u rozmrazených ano.
Ďakujem, dufal som že to tak je. To je celkom dobrá novina, doteraz som veľa čítal, že karasy a im podobné sa hlavne kôli thiamináze nemajú skrmovať ako hlavná diéta(živé či mŕtve).
Tak Vám asi maličko zkazím radost. Ono to nebude jen tím, že by se thiamináza neprojevila při zkrmování živých ryb.
Před několika lety zaznamenali v Americe na několika místech masivní úhyny aligátorů. Zvířata trpěla apatií, nechutenstvím, na první pohled znatelnými nervovými záškuby a nakonec hynula. Trvalo velmi dlouho, než se přišlo na to, v čem je potíž. Byla jím monodieta na druhu Dorosoma cepediana (cepedianum), jejichž maso obsahuje právě thiaminázu ničící thiamin. Dorosoma je převážně býložravá ryba snášející velmi malé množství kyslíku a je tudíž schopna přežívat v silně zarostlých nádržích, kde jiné ryby nakonec podlehnou a stává se tam pak výhradním rybím obyvatelem. Aligátoři je lovili živé.
K ověření této doměnky došlo na zkušební skupině výhradně krmenou pouze dorosomou. Bez výjimky zvířata tuším do roka uhynula. O celém případu je natočen dokumentární film z produkce National Geographic.
http://ifauna.cz/terarijni-zvirata/inzerce/r/detai l/1233152/matamata-trasnita/ teraz ich niekto ponuka na ifaune
Pokud vím, tak konkrétně kaprovité obsahují také thiaminázu (živé nebo mrtvé jedno jest), které druhy kolik, toť otázka. Rozhodně bych občas u striktně rybožravého druhu do ryby šoupnul trochu B-komplexu, páč prakticky jiné než kaprovité ryby člověk u nás běžně nezkrmuje.
thiamináza je spojená jen s B1,ne? takže thiamin by měl stačit.
Vitamín B1 - Thiamin by běl být rozpustný ve vodě, tedy vím, že metabolismus člověka přebytek vyloučí močí.
Funguje to samé i u plazů? Hrozí předávkování želvy (obecně plaza) B1-čkou? Ví někdo?
Na stejnou otázku jsem se chtěl zrovna zeptat. Také by mě zajímalo, jestli trocha vytamínu B1, třeba jednou za měsíc nemůže mé želvě uškodit. Pravdou je, že drtivá většina ryb, které má želva dostane jsou ryby kaprovité. Já se snažím alespoň kombinovat druhy, ale to asi stejně bude k ničemu .
Vit. řady B nepředávkujete. Výjimka je opakované (každodenní) injekční alikace ve vysokých dávkách, což je nepravděpodobné. Jediný problém je pokud vím B6, pokud si mlhavě vzpomínám je u želv kontraindikován. Bohužel nevím zda plošně nebo u určitých druhů.
Zajímavý dokument který uvádí Epanterias bych považoval spíš za takovou výstrahu. Předpokládám, že monodieta složená z druhu Dorosoma cepediana
je nepravděpodobná. Pravda je, že přirozené druhové složení potencionální matamatí kořisti příliš druhů kaprovitých obsahovat nebude . Já měl tu "výhodu", že v době kdy jsem tyto želvy choval jsem o internetu věděl tak akorát to že někde ve světě existuje, nebyl jsem tedy zatížen různými informacemi. Krmil jsem tudíž tím co jsem načeřínkoval, nebo koupil. Kaprovité ryby samozřejmě převažovaly. Žádný pozorovatelný problém u želv nenastal. Tím samozřejmě nechci tvrdit, že thiamináza je téma ktrým není potřeba se zabývat. Spíš bych se snažil pořádně prostudovat jak to vůbec funguje. Je toho na netu spousty a je to celkem zajímavé počtení.
Prošel jsem si na PubMed pár tam umístěných odkazů, omlouvám se za chybu, když jsem vycházel jen z omezeného souboru dat, kde se uváděla thiamináza jako enzym aktivovaný z rozpadlých buněk po rozmrazení. Jeden z faktorů, který ji rovněž aktivuje, pokud není přímo zdrojem enzymu, je infekce Aeromonas salmonicida, možná i jinými patogeny, která po intramuskulární injekci do karase vyvolala zvýšení enzymatické aktivity, nicméně enzym byl skutečně aktivní i u neinjikovaných karasů (20218496), nelze vyloučit, že byli něčím infikovaní už před pokusem. Logicky tuhle aktivitu ničí var, ale krmit vařenými rybami se z důvodu ztráty mnoha dalších nutričních hodnot nehodí. Vzhledem k tomu, že se nadbytek thiaminu vyloučí (zdravými) ledvinami bez problémů, dalo by se doporučit jednou za čas třeba do ryby injikovat roztok thiaminu (Vitamin B1), případně ve směsi s pyridoxinem (Vitamin B6) a dohlédnout na to, že "živou tabletu" želva spolehlivě sežere, třeba při individuálním krmení. Příznaky nedostatku thiaminu je možné splést s jinými věcmi, ale podání B1 perorálně by nemělo uškodit a při nápadném zlepšení lze vyloučit nejjednodušší příčinu zdravotních potíží. Nepříjemné je, že thiaminasovou aktivitu vykazují i ančovičky, sledi, korušky (Osmerus), síhové malí (Coregonus albula), největší z měřených (10 krát i víc) ale u jesenů (zřejmě platí i pro jiné kaprovité ryby, navíc nemohu vyloučit chybu při překladu a dohledávání). Nízká až žádná aktivita je třeba u Slunečníce pestré (Lepomis gibbosus) a možná i dalších okounovitých ryb.
Tak a teď babo raď...
No myslím si že preventivním podáváním rozumných dávek B1 se nic nezkazí. B1 je ve formě tablet, ale díky jeho rozpustnosti ve vodě by neměl být problém udělat roztok na injektáž krmné rybky. U rybožravých užovek dávám úlomek B1 do tlamky krmných rybek a injekčně vpravuji jen AD3, tohle by mělo stačit i v případě matamaty, protože hltá celou rybu... U jiných vodních želv, které mohou rybu ve vodě natrhat bych B1 spíš dal do želatinové krmné směsi.
"Nízká až žádná aktivita je třeba u Slunečníce pestré (Lepomis gibbosus)"..... já mám to "štěstí" že blízko mého domava (UL) je lokalita, kde je slunečnice neskutečně přemnožená. Na této lokalitě se dá během několika hodin nachytat tisíce těchto potvůrek od vcelikosti 2cm. Pochybuji však, že je slunečnice vhodná ke krmení čehokoliv. Pokoušel jsem se na ně lovit pstruhy duhové, okouny a jiné dravce a s dost špatným výsledkem. Moje kočka, která žere i ježdíky, slunečnice také odmítá. Já osobně bych měl strach krmit moji želvu slunečnicema. Něco jiného jsou okouni. Až okouní plůdek tršku odroste, začnu ho mé matamatě dávat.
Neměl jsem Slunečnici pestrou nikdy v ruce, to má tak ostré konce ploutví? Jinak, v knížce se dá najít serie fotek, jak kajmanka loví koljušky tříostné, s opravdu krutě vyhlížejícími trny...
Slunečnice je taková ostrá placka, která i když má 15-20cm, tak nic neváží (široká asi jako terčovec). Já jsem viděl obrázek vykuchaného pstruha duhového, který byl nacpám koljuškama a vůbec mi není jasné, jak je mohl pozřít. Je to pár roků, co jsem lovil koljušky na jednom přítoku labe a měl jsem docela poblém koljušky vyndat rukou z čeřínku
Ještě bych se chtěl zeptat, zda-li máte někdo zkušenosti s krmením želv střevličkou východní a sumečkem americkým. Těchto zavlečených ryb je v mém okolí také spousta.
Díky M.
Sumeček je tučný, řekl bych až příliš. Střevličky "emyskám" moc šmakovaly, byť to pro ně byl heroický sportovní výkon tohle chytit. Výhoda je, že střevličky se údajně dokážou v nádrži bez velkých problémů i vytřít, pokud nejsou vychytané dost rychle. Tilapie u nás asi ani snadno ani levně dostupné nebudou.
střevličkou východní krmím běžně. želvy a hadi ji baštěj s chutí.
Tento týden jedu za jedním chovatelem, který matamatu chová několik let, poptám se ho co a jak, ten by jim nic špatného nedal...
škoda že je tak moc vyroste, taky bych jednu bral, jsou to nádherný zvířata.
Asi to bude znit divne, nicmene mne konkretne slunecnice chutnaly moc...pekne do krupava vysmazene...ostatne na tenhle zpusob je vyborna treba i ta strevlicka nebo americky sumecek...ale pravda, obcas se se zelvama podelim, jen zahradnickyma nuzkama ostriham hrbetni trny u slunecnic a trny z prsnich ploutvi sumecku...pro jistotu...
Mladé slunečnice, smažené jako grundle nemusí být špatné, ale i když jich jsou v mém okolí strašně přemnožené, nebudu ryskovat poranění mé matamaty. Nyní raději krmím hrouzkem a střevličkou východní.
Hm, ktmil bych tedy prťavými okouny, pochybuji že by jejich výzbroj měla nějaký podstatný vliv.
Nabízí se úvaha. Pokud tedy thiamináza zabrání vstřebávání B1, bude přímá dotace krmných ryb které ji prokazatelně obsahují zřejmě dost diskutabilní.
Enzymy mají jistou rychlost, jakou postupují. Ono jde pak o to, jak rychle se spolknutá ryba ztráví, tedy jestli rychleji zafungují žaludeční proteázy, nebo rychleji thiamináza rozloží přítomnou B1. Při dostatečném nadbytku by to neměla stihnout...
Má někdo povědomost o tom jak to celé probíhá, myslím konkrétně u matamat versus kaprovitých? Teorie o působení thiaminázy na thiamin si najdu, jde mě jen o ten daný problém.
Našel jsem zajímavý odkaz...Thiaminaza%20-%20ryby.doc .
Jen bokem bych řekl, že dorosoma nepatří mezi kaprovité, ale sleďovité, tudíž se problém opravdu netýká jen kaprovitých ryb. Co se týká krmení tilapiemi, pokud si dotyčný najde kontakt na nějakou farmu, co je dělá na odpadní vodě z elektráren, myslím, že to tak drahé nebude. Koneckonců násadové ryby našich druhů stojí taky pakatel oproti tomu, jaké ceny jsou nám "servírovány" v obchodech.
hoj, jen píšu jak jsem slíbil. Byl jsem na návštěvě u kamaráda, který roky choval Matamatu. Běžně krmil živými rybami a nějčastěji karáskama, a nikdy nezaznamenal problém. Jen vybíral mladší kusy, které nejsou tak tučné.
Bavil jsem se s ním obecně i o thiamináze a nikdy nic takového nezaznamenal. Chce to krmit více různými druhy ryb. Nedržet želvy na jednodruhový dietě a mělo by to být bez problémů.
Co chodím na ryby na čeřínek, tak běžně lovím mix rybek jako je slunka obecná, plotice obecná a střevlička východní.
Ještě přikrmuji odrostlýma živorodkama, žížalama a taky jsem nezaznamenal menší problém. Naopak želvy mi prospívají.
Co se týká matamaty, nebál bych se jí občas dotovat vitamínama typu AD3 nebo roztokem B1 injekčně vpraveným do krmné ryby.
Díky za odpověď. Chtěl bych se ještě zeptat, jak často bych měl vitamín B mé želvě dávat.
V současné době krmím hrouzkem a střevličkou, ale koukal jsem, že se už vytřely plotice, perlíni, jeseni atd., tak že brzy bude mít má matamata na výběr. Možná zkusím krmit i potěrem okouna. Žížaly a vše ostatní má matamata stále odmítá a to i když jí nechám pár dní vyhládnout.
Ještě bych se chtěl zkušených praktiků zeptat, kolikrát týdně bych měl mou želku krmit. Nyní dostává rybu obden, ale i tak pořád vypadá, že má lad.
Díky MTMT
Mám doma 12letou krunýř 23cm,samec ,je v 350litrovém akváriu,Youtube - Chelus fimbriatus attack
a jak tu kdosi píše ,že kousnutí rovná se kousnutí kaprem,prosím ukažte mi to ,mám jí doma 12letku a vim co dokáže,kapr zlomit 12cm tlouště určitě nedokáže :D nedoporučuju zkoušet a dávat ruce před hlavu,má extrémní sílu
Ještě bych se rád zeptal, na praktické zkušenosti s vhodnou teplotou vody pro matamatu. To mé mládě do teploty vody 26°C leží na dně a číhá na kořist. Jestliže však teplota stoupne na oněch 26° a více, začíná lézt po teráriu a je dost neklidná, až panická. Dnes měla teplotu 28°C a já jsem měl pocit, že se asi zbláznila, po snížení teploty o 3°C se uklidnila a zase začla lovit.
Ahoj, na chelonia.org píšou, že prospívá při 76-83 st. Farenheita, což je 24-28st Celsia. Já osobně bych volil ty nižší teploty, jak kvůli nákladům na vyhřívání terárka, tak kvůli pomalejšímu rozkladu látek ve vodě.
Co jsem četl, dorůstá 45cm krunýř a cca 17kg ?! Pro jednoho macka doporučujou 1OOgalonů+ akvárko (400litrů+)
Bohužel ty nižší teploty nekorespondují s teplotami uváděnými většinou letitých chovatelů, kteří svoje poznatky publikovali. Naopak už dříve se uvádělo, že by teplota neměla klesat pod 26C, jelikož většina matamat následně přestává přijímat potravu.
ok, tak sem hoď linky, já našel jen tohle... konstruktivní kritika vítána
Linky? To jsou informace z tištěných publikací. Stejně tak se všude uvádí nekrmit holaty, žížalami atp., čemuž se tu podivovali pisatelé výše. V každém druhém článku je uváděno, že tuto potravu želvy vesměs vyvrhují do pár hodin, pokud je nevyplivnou rovnou. Velmi málo matamat takovou potravu stráví. Takové články byly i v AT. Dohledat jej nebude problém, tolikrát se tam o matamatách nepsalo.
AT 4/1996 Je to zmenšené, snad to půjde přečíst, případně můžu poslat ve větším rozlišení...
Jj, to je ono
Díky za přiložené informace. Moje mládě přijímá potravu jak při teplotě vody 22°C, tak při teplotě o 6°C vyšší. Jediný rozdíl při vyšší teplotě je ta až pomatená snaha vylézt z terária, což mi nepřipadá jako normální chování. Na druhou stranu mám obavy, aby chladnější voda neměla za následek problémy s trávením, jak je tomu např. u teplomilných druhů ryb.
já matamatu nechovám, jen jsem si přečetl pár článků na internetu.
Tomuhle se snad nemusí nikdo divit, vzhledem ke způsobu života této želvy.
Epanterias, Ty chováš matamaty?
Míval jsem je. Dali jsme je nakonec pryč. Při dobré péči rostou opravdu rychle a i když nejsou až tak akční, přeci jen by se měli mít možnost v akvariu otočit. Jen doplním, že třeba Szalay píše, že žerou i myši. Nám nikdy myši nebraly, resp. pokud třeba vtáhly hole, tak ho hned vyhodily. Tu samou zkušenost popisuje většina lidí. Určitě se najde i výjimka potvrzující pravidlo, ale řídil bych se tím, co píše třeba Zych, že krmit lze rybami a dalšími vodními obratlovci či bezobratlími. Z toho mi vychází opět jen ryby, jelikož vhodné obojživelníky bych ztěžka opatřil a dávat jim patentky, nebo larvy komárů je i u mimin mimo mísu.
jj, dík, tak teď už s MTMT víme snad všechno
Kurňa já si snad pořídím matamatu taky. Hodně zajímavý zvířátko.
Jen aby to pokousala manželka. No mládě asi ano, jen jí neřeknu, že dorůstá 45cm
mozete sem hodit fotky vasich korytnaciek a ich ubikacia?
Zdravím kolegové, chtěl bych se zese po delší době na něco zeptat. Do nedávné doby jsem měl svojí matamatu v malém aq, bez filtrace, kde jsem měnil několikrát za týden vodu. Nedávno jsem jí dal do akvária po rybičkách, kde mám vnější filtraci. Pokud jsem měl želvu v malém nefiltrovaném akvárku, měla krunýř úplně černý, jako by porostlí řasou. V akvárku kde je nyní, žije spousta šneků (věžovek) které tam úmyslně nechávám. Během několika hodin po umístění na matamatu vlezlo několik desítek těchto šneků a do rána jí naprosto vyčistili krunýř, dnes jsem pozoroval, že je nachává matamata lést i po krku a hlavě, bez jaké koliv reakce. Chtěl bych se zeptat, zda-li šneci nemohou mé želvě nějak uškodit, jako např. karetce mého známého, které ancistrusi oškrábali krunýř tak, že dostala infekci.
Jinak má mata za rok zdvojnásobila svou velikost a začala být dost agresiní. Zimu přežila bez problémů, protože mi stačila zásoba živých rybek z podzimu (krmil jsem 1x - 2x za týden). Nyní má takřka nepřetržitý přísun ryb, nakonec ke krmení používám i malé slunečnice a okouni a je to všechno OK.
Díky všem za radu.
MTMT
Ahoj, no moc bych se toho nebál, představ si, že matamatu v přírodě ožírají (resp. řasy) vodní plži taky, a jak se množej Plži i matamaty
Kamarád Hynek Prokop měl asi 40cm krasavici a byla fakt nenažraná. Krmení byl úžasnej zážitek.
Agresivity bych se taky moc nebál. Sice respekt, ale vzhledem k tomu, jak loví (vtahuje ryby podtlakem), tak kousnutí není taková nálož jako např. od kajmanky nebo hlavce.
PS : fotečka tvý lady by nebyla ?
Zdravím,u mých mat mám šneky, kteří žijí zahrabáni na dně. Přes noc vylézají a vesele cestují po želvách a evidentně jim to nevadí. Jediný problém jsem měl při svlékání. Pokud jsem jim nesundal svlečku z hlavy a z krku a ona jim tam zůstala delší dobu, maty pak přestali přijímat potravu.
Tak jsem si konečně dovezl jedno z mých vysněných zvířátek.
má 18cm v krunýři + 14cm délky - krk s hlavou.Zatím ji mám v karantením akváriu.
Zelvy sem nikda moc nemusel , ale tahle je tak bizardni, ze bych ji asi i mohl.. Pekna. I v Dubci u ni vzdy zustanu stat s udivenim.
No,taky na želvy moc nejsem,ale kajmanky,hlavci,matamaty mě vždycky fascinovali.A víš co se říká,,nikdy neříkej nikdy"
...už to jméno,samo o sobě je úžasný jak ta želva sama...
Zatim jeste odolam, ale pekny opravdu jsou..
je to hodně zvláštní, název úžasný, ale je to něco, co bych úplně nemusela trošku z toho až jde strach....každopádně zajímavý tvor!
Zdravím. Uvažuju do budoucna nad koupí této velmi zajímavé želvy. Chci se ujistit, že jsem to pochopila správně. Terárium (akvárium) může být zařízeno jako u kajmanek? Tzn. nižší hladina vody a prakticky bez souše (pokud neplánuji odchov) - nebo maty menší souš vyžadují? A jak UVB? Neřešit, vše potřebné si vezme z potravy? + zde řešený thiamin. Díky za odpověďi.
mezi matamatama a kajmankama v podstatě v chovu není rozdíl, v základních podmínkách. Akorát matamaty potřebují vyšší teplotu a nejsou to na rozdíl od kajmanek popelnice, co zblajznou všechno a vesměs hlavně ze začátku fakt potřebují určité ryby. Uv prospěje, ale když želvu v létě když je teplo občas vyneseš ven na slunce, tak to stačí taky. Ohledně thiaminu - tam pak záleží čím přesně hodláš krmit. Já dávala mláďatům střevličky a řezany, nebo pstruhy ze sádek - krom pstruhů živé a neřešila jsem to. ta 2 mláďata co jsem měla si rok a půl doma s tím problémy neměla.