Jj moji málem nedali pár dnů bez jídla. Násilně krmit budu, bo o ně opravdu nehodlám přijít. A i když jsou jemeňáci strasáci jak vyšití, tak po několikátém nakrmení stresovat přestali. Zjistili, že to co jim provádím jim zachraňuje život a již všichni pěkně spolupracují. Postupuje vždy stejně a už jak je dám do misky ve které čekají na krmení, tak se sklidní, počkají až na ně dojde řada, nabaští se, pak je dám na větvičku do terárka, oni si dobaští co nestihli, protáhnou se a v klidu si ťapkají po svých. Žádné zděšení, žádný úprk, žádné nepřátelské syčení. Zítra jim dám hladovku a zkusím, jestli se konečně nedokopou k lovu.
To jste se s tím nikdo z vás co už za sebou máte alespoň pár odchovů opravdu nikdy nesetkal?
Chjo, připadám si jak ve scifi. Dnes jsem dokonce s jedním chovatelem rozvíjela teorii, jestli by nemohli být něco jako nedonošení, když se vylíhli dřív Sice čísla líhnutí jsou orientační, ale co když jo? A když prý je udržím při životě a oni doženou co mají, tak začnou baštit. No jak říkám, teorií milion, ale praxe žádná