Molekulara neni vsemocna.

Je spravne, ze se druhy a poddruhy reviduji, nebot populace byli tradicne skatulkovany podle lidskych kriterii, jak se komu co jevilo na zaklade clovekem preferovanych zjevnych znaku. Z tohoto duvodu klasicka taxonomie skratka musi vykonat obrodu.

Klasicka zelva recka je dobry priklad, jak je ta vsemocna molekulara zla, nebot prece se klasicka recka zelva klasicky teraristicky chovala a mnozila jako klasicka recka zelva a ted to nema byt klasicka recka zelva.

Ma cenu oddelovat ledniho a hnedeho medveda. Jsem si zatim vedom jenom toho, ze ledni medved je vnitrni skupinou v mitochondrialni fylogenezi hnedych medvedu. To lze vysvetlit ruzne a vubec to nema vplyv na to, ze holt existuje medved ledni a medved hnedy a fakt vypadaji na dva ruzne druhy. Netreba hned vsechno zjednodusovat. Evolucni procesy nejsou vzdy uplne jednoduche a kazi tak cloveku skatulkovani.

Bariery mezi druhy jsou ruzne, tak jak jsou ruzne veci mezi nebem a zemi. Clovek taky sem tam pari s jinymi druhy, akurat je pak za to nekdy popotahovan dle zakona.

A stejne, druh je dost umely konstrukt, skatulka, pohodlna cloveku. Dulezite jsou populace a jedinci (kacirska myslenka ). Prirodni, samozrejme, pac u tech jsou vztahy a rozmnozovani jaksi osetrene ruznymi vztahy a podminkami, ktere jsou s to druh v lidskem chapani vymezit. V zajeti se klidne krizi i na prvni pohled nepribuzne taxony, prodavaji z x penez, a jeste se tomu tleska.

Abych taky zareagoval na zakladatele vlakna; v souvislosti s teraristikou je to podle mne uplna zvrhlost. Jestli chcete vedet vic o mezidruhovem krizeni, nez jen to, co se napise nekde na internetu nebo v popularnich casopisech, je potreba studovat. Vase otazka nema jednoduche odpovedi. Krome toho michate krizeni domacich zvirat za ucelem ziskani pozadovanych vlastnosti (mula, stonohe prase) s prirodnimi procesy.