Ze své zkušenosti mohu dodat, že krmení je oproti jiným druhům poměrně snadné (myslím tím násilné krmení) a vcelku rychlé a zas tak prťaví nejsou, spíš tencí v krku, ale tlama velká a pružná. Většinou začínají sami lovit malé myšky až ve velikosti cca 80 cm a více tedy okolo 1,5 roku a déle, ale výjimky a rozptyl v tomto průměru lze najít z extrému do extrému (viz výše, bohužel častěji je to ten extrém z pozdějším začátkem samostatného lovu). Co vím, tak u nás se chovali a zřejmě dosud chovají a odchovávají jen nomináti. Buď si to nepomatuju nebo to nedělali, ale nějak si nevybavuju, že by mě mláďata při manipulaci a krmení potřísňovala výměškem pachových žláz, zatímco angulifer mě tímto oblažuje velmi zdatně...
Co se týká přechodu z ještěrů na savce, tak mám narozdíl od některých kolegů názor (pocit je přesnější výraz než zkušenost), že to takový problém není a že v určité velikosti začínají teplokrevnou potravu akceptovat, jak v teráriu tak v přírodě, což ovšem nemusí platit u druhů, které se živí studenokrevnou potravou celoživotně. Můj dojem je, že psychicky vyrovnaný přirozeně krmený jedinec snáze akceptuje odlišný druh potravy než pokud ho touto relativně (alespoň v mládí) nepřirozenou potravou násilně fedrujem. Ale jak říkám, jiní kolegové mají názor opačný.