Tady je každá rada drahá - asi takhle - americké farmy produkují až miliony želvích mláďat na prodej s výkupní cenou pár centů za kus. Od vylíhnutí je nikdo nekrmí, lodí cestují za minimální náklady nejspíš v hadrech namočených do studené vody do Evropy a dalších končin, kde je na ně odbyt. Protože nejsou chráněné, nikoho to nezajímá. V poslední se naštěstí Evropa začíná bát introdukce některých druhů, takže dovozy třeba želvy nádherné jsou už léta zakázány, asi jste měla jiný druh.
Nicméně transport a následný pobyt u prodejců valnou část těchto zvířátek poznamená natolik, že nejsou schopna života, ale jen přežívání po nějakou dobu.
Takže to, jestli ji zachráníte či ne, závisí spíš na stupni jejího vyčerpání a poškození, než na vás.
Prostě měkká želvička se zalepenýma očima - viz. Cheert.
A tady bych se ani nesnažil o charitu - farmy těchto mláďátek vyprodukují neuvěřitelná kvanta a jen nepatrné promile to přežije. Ale bohužel spousta lidí, kterým želva přežila, pak neví, co si počít se zvířetem, které přerostlo jejich piditerárko a vypustí ho do rybníka za domem. A to už je další kapitola.