Velikost potravy nemá význam i u novorozených heterodonů (mám to vyzkoušeno víc než deseti lety chovu), pokud se nejedná o extrémně velkou kořist trávenou následně za špatných podmínek. Heterodon žere bez problému potravu větší než zvládají jiní hadi, ovšem za předpokladu, že je zdravý a že teplota napomáhá rychlejšímu trávení, než dochází k "hnití" větší kořisti v trávicím traktu. Dalším parametrem a dost důležitým je přístup k vodě. Bohužel ne všichni hadi se prostě dotáhnou napít i když potřebují. Kdybyste nabídl tomu vašemu heterodonu dvakrát větší žábu než je nabízené hole, tak ho vtáhne jak nic a věřím, že i stráví. Ovšem za předpokladu, že je vpořádku. V USA se běžně holata pachují pomocí žab a leguánků (místně se na krmení i prodávají scelopoři, pokud si je dotyční neloví přímo venku, dost se používají i na rozkrm lampropeltisek) a to bez jakýchkoliv problémů. Metabolismus heterdonů a dostatek potravy za optimálních podmínek umožňuje samcům dospívat již v roce, samicím ve dvou letech života. Mimochodem s těmi žábami to u heterodonů není tak horké, jak se běžně uvádí, jejich potravní spektrum je o dost širší než jak bývalo v minulosti uváděno jako silně batrachofágní (což lze ostatně odvodit i z jejich výskytu). Zkuste té samici nabídnout hole napachované tuňákem ve vlastní šťávě, pochopitelně bez jakýchkoliv jiných příchutí, prodává se to běžně. Na některá zvířata to zabírá. Jinak osobně u heterodonů preferuji radši třikrát čtyřikrát nacpat, než nabízet pachovanou kořist. Valná většina mimin se chytí bez potíží a po pár takových nakrmeních žerou sama. Jinak jsem už vícekrát pozoroval, že větší počet mláďat (stačí i dvě na menším prostoru) se dokáže "vyprovokovat" do žraní, což je na jednu stranu dobré, na druhou stranu dost o "hubu". Tahat jednoho z druhého není taková legrace.