Zvracení potravy u Zamenis situla
Zdravím,
mám problém s loňským samečkem Z. situla. Dvakrát po sobě mi vyzvracel holata, vždy cca 3 dny po pozření je najdu skoro nenatrávené. Po prvním "incidentu" jsem mu nechal týden pauzu, ale nepomohlo to. Chovám ho, stejně jako ostatní mimina, v boxu 40 x 30 x 18 cm, substrát bukové štěpky, vybavení tvoří suchý úkryt, vlhký úkryt a miska na vodu. Boxy jsou vytápěny zespodu jiným teráriem, v suchém úkrytu je lokálně až 28 stupňů, jinde je teplota pokojová. Zkoušel jsem po pauze i zmírnit teploty v suchém úkrytu, nepomohlo.
V minulosti se mi něco podobného stalo u samce Orthriophis taeniurus friesi, tam pomohl Entizol. Neumím si ale představit dávkování u 30 cm tkaničky. Proto budu rád za jakoukoliv radu.
zere sam nebo si ho cpal? Pred tim zral ok?
zkus zmenšit potravu. Moje situla mi třeba nechtěla hrozně dlouho žrát ostrstěný holata.
Žere sama. Nemusel jsem ji dlábit.
Potravu dostává přiměřenou, trošku větší holata, vždycky 2.
situly sem nechoval (sic sem mel moznost), nicmene je mel kamos a ja se o ne staral... Tepltou mas ok - literatura dokonce obcas uvadi i teplotu vyssi (ale ve vetsim terku
)... Co vim tak problemy se zvracenim/zazivanim byli po zimovani... Start musel byt pozvolny...
Skusil si dat jednodeni holatka? Na zacatek napr 1...
No on dostával jen neosrstěné holata, ale nebyly to ti úplně nejmenší prcci.
Počkal bych 14 dnů, pak mu dal jedno malý (menší než obvykle) hole, pokud ho nevybleje tak při dalším krmení zase jen jedno a pak bych zkusil dát větší a až pak zase dvě.
V podobných případech také dávám ten den narozené hole.Raději nějaký den počkám.
Díky cejno i Nuty. já jsem něco takového plánoval. Nenapadá Vás ale příčina?
Tak, může to bejt tím, že je ta potrava jenom prostě velká. To se právě dozvíme tím, když had následující malou kořist nevybleje. Jestli jo, tak už to může bejt nějakej zdravotní problém. To by pak už nejspíš chtělo veta, nějaký rozbory atd...
Jop, díky...
muze jich byt x od infekcnich (nepises, jak dlouho zvirata mas a jestli se u nich neco nemohlo vyvinout v dobe kdy by mela probihat karantena) az po mechanicke (velka korist, mechanicka prekazka v zaludku - klidne treba i spolknuta stepka).
Ahoj, chtěl jsem hodit na TP podobné téma, a sice zkušenosti s velikostí potravy... V poslední době jsem totiž zaznamenal dvě zajímavé věci u mých hadů. Je to zajímavé možná pro mě jako pro hadaře amatéra začátečníka, ale přece.
1,5 roku stará samice Oreocryptophis porphyraceus laticinctus - délka okolo 80 cm, už pěkná hadice. Krásně žere, ale skákavky. Když jí dám jednu skákavku, je to v poho. SKoro dospělou myš mi vybleje ještě než ji do sebe nacpe, pokud jí dám dvě skákavky, jednu stráví, druhou vyzvrátí. I když technicky vzato by tu velkou myš zvládla (aspoň ji do sebe v pohodě nasouká), prostě menší potrava je lepší. Krmím jednou za 7-14 dní. Podobně mi vyblil již přes metr dlouhý samec E. mandarinus Sichuan, když jsem mu dal po zimování skákavku, a pak ještě dospělou myš, která zbyla. Skákavku sežral a strávil, tu dospělou myš uškrtil, spolkl, ale pak ji vyblil.
A dále - mám mláďata heterodonů. Samec je větší a v pohodě žere holátka, samička je docela malá a subtilní. Po koupení v lednu žrala 2 týdny po sobě, vždy jedno úplně čerstvě narozené holátko. Od té doby jsem ji k žraní nedonutil, zkoušel jsem ta holata napachovat vším možným - tuňáka, filé, chcíplýho raka, nic. Po 6 týdnech mi vzala zase jednodenní hole, a pak zase nežrala. To hole vždy očuchala a nechtěla. Zkusil jsem poslední záchranu - hole zabít a nařezat na kousky, a ona to zblajzla během chvilky. Za týden to samé. Zřejmě tedy ta velikost hraje dost roli, zvláště u heterodonů, kteří přece jen nejsou tak "roztahovací" jako jiné užovky. Tohle bys mohl zkusit u té situly taky, třeba to pomůže. Jednodenní hole není po ruce každý týden, tj. nařezat ho na kousky, hodit na Petriho misku, strčit tam užovce tlamu, a uvidí se.
Petr
Nemam laticincty, ale coxi (nicmene je to ten samy druh) a mandariny jsou vietnam... Od predchoziho majitele je ale stejna zkusenost a konzultoval sem to i se Stefanem Moelerem... Takze coxiny krmim jen holatkama - vetsima, ale bez srsti... Mandariny jen holatka, nebo ledovy medvedi... Skakavku da jen samice, samec by ji vyblil...
Jo, u mě je to stejné - samec u laticincty je menší, tak žere holátka nebo mu teď (když jsem si začal sám chovat myši) dávám taková ta myšata něco mezi - už to má chlupy, ale ještě to neumí pořádně běhat. U mandarin je to opačně, samice mi žere jen holata, samec zvládne i dospělou myš.
Teď situly sice nemám,ale měl jsem pár kousků,většinou od mláďat.Nebyl nikdy problém a to jsem dost rychle přecházel na čerstvý krysata,páč myši nechovám.Jesli to nebude veterinární záležitost,tak prozačátek bych ji dal do normálního terárka,aby měla větší možnost výběru teplot a v jednom místě bych tu teplotu zvedl,ale bacha.Třeba trpí klausofobií...sorry... klaustrofobií.
V těchhle případech dávám jako první pomoc probiotika,v nouzi trošku živého jogurtu k nastartování mikroflory...většinou to pomůže,a když ne tak určo neublíží.
Měl jsem podobný problém se samicí Lampropeltis alterna. Řešilo se to zde (http://tera.poradna.net/q/view/141435-3x-vyzvracen a-potrava). Také z ničeho nic mi dospělá samice začala zvracet potravu. Návštěva veterináře nepomohla, vyšetření nepomohlo, probiotika nezabrala, tak teď krmím sondou, to v sobě udrží. V nejbližší době zkusím nakrmit co nejmenším holátkem. Naštěstí přestala ztrácet na váze, poslední dospělou myš sežrala 9.6.2010 a to v té době vážila kolem 270 gramů, dnes váží kolem 170 gramů. Je stále aktivní, nepozoruji žádné změny na chování.
Shrnu to celkově:
Štěpku určitě nesežrala. Mám ho cca 2 měsíce.
Vlákna na toto téma jsem projížděl. Zkusím to udělat tak, jak napsal cejna, pokud to nezabere, tak zkusím probiotika. Veta, který by alespoň trochu rozuměl plazům v okolí nemám, bohužel.
Bych řekl, že u heterodonů ta velikost až takovou roli nehraje. Spíš chuť požírat něco jinýho než žáby...Mám stejně starej pár, kde samec žere od mala jako blázen, Nedělá mu problémy sežrat třeba dvě skákavky.k Naproti tomu samice skoro nežere, a když už, tak jednou si dá malý hole, jednou třeba nastřižený, pak zas už větší a živý....
V tom to podle mně není, roztáhnou se docela dobře, když chtěj, viz výše...
Jo, v zásadě souhlasím, asi jo. Jen k tomuto - to mi řeklo více chovatelů, ale přece jen tomu nevěřím. Pokud sežerou všechno co jim připomíná žábu, proč tedy ta samice žrala úplně malinká holata i bez umytí, a nežrala větší, napachovaná? Přitom ta větší na první pohled nejsou nad její možnosti. Rozkrájené hole taky v ničem žábu nepřipomíná, jsou to prostě kousky myši... Všechno vypadá prostě na to, že ta samička si to hole oňuchá jazykem, zjistí velikost a další věci, a pokud je velikost OK, tak do něj jde. I když to smrdí jako žába, tak pokud je to jen o chlup větší než ona uzná za vhodné, nežere to...
Mně hodně hadů bere menší kořist, než by teoreticky měli ve své velikosti zvládat...hlavně ti, co žerou v přírodě hlavně ještěry a žáby maj s větší myší potíže, a to nejen s chlupama, ale často i s objemem... hlavně teda terestričtí, jako Gloidiusi, Portídia, samičky některých Agkistrodonů atd...měla jsem adultní bilineátku, celkem nukleární hovado, co by mělo zvládat menší potkany, a krmila jsem ji myšma, páč s potkanem nebo i dospělou mastomyší měla vzhledem ke své menší hlavě potíže. samec tyhle problémy neměl. No a některé bojgy zas maj pro změnu celkem často problém strávit objemnější kořist, takže jim je potřeba dávat malou častějc. Jinak s Heteráčema a Lystrophisema jsem tenhle problém nikdy neměla, ty pokud hole sežerou, tak už ho udržej (pokud teda jsou ok)
Co se týče toho podávání nastříhané myši z misky- hodně hadů na tom rajcuje právě ten pach vnitřností (podobně jako hole s otevřenou hlavou), takže si to vezmou ikdyž by třeba celou myš (hole) nevzali.
jj - Jirka Hales (i jini) mel nektera hadata co brali jen vnitrnosti - podaval je na lzicce
jj
Přesně tak, pokud heterodon dáví kořist, tak není vpořádku. Jsou to buldozery s pohlcovací schopností větší, než má valná většina stejně velkých hadů a disponují velmi rychlým metabolismem. To, že odmítají potravu je dílem určitých specializací nebo potravních zvyků, možná i dílem doby líhnutí v přírodě, kdy řada mláďat první potravu přijímá až následující rok po prodělání zimování. Rozhodně ale není možné považovat nežravost či špatné trávení u nasiců (případně kennerlyi či platyrhinů) za důsledek nadměrné velikosti kořisti.
Jo, toho metabolismu jsem si všiml. Samozřejmě, jedná se o mláďata o věku méně než půl roku, která jsou naučená na náhradní kořist než žáby. Ta samička si ale vzala celé hole jen v případech, kdy bylo hodně prťavé. Samozřejmě, že ty vnitřnosti tomu určitě pomohly, na druhou stranu ale hole s naříznutou hlavou už taky odmítla... Ta velikost potravy prostě má význam, je to vidět. Samozřejmě, že s dalším růstem a vývojem to bude třeba jinak...
Velikost potravy nemá význam i u novorozených heterodonů (mám to vyzkoušeno víc než deseti lety chovu), pokud se nejedná o extrémně velkou kořist trávenou následně za špatných podmínek. Heterodon žere bez problému potravu větší než zvládají jiní hadi, ovšem za předpokladu, že je zdravý a že teplota napomáhá rychlejšímu trávení, než dochází k "hnití" větší kořisti v trávicím traktu. Dalším parametrem a dost důležitým je přístup k vodě. Bohužel ne všichni hadi se prostě dotáhnou napít i když potřebují. Kdybyste nabídl tomu vašemu heterodonu dvakrát větší žábu než je nabízené hole, tak ho vtáhne jak nic a věřím, že i stráví. Ovšem za předpokladu, že je vpořádku. V USA se běžně holata pachují pomocí žab a leguánků (místně se na krmení i prodávají scelopoři, pokud si je dotyční neloví přímo venku, dost se používají i na rozkrm lampropeltisek) a to bez jakýchkoliv problémů. Metabolismus heterdonů a dostatek potravy za optimálních podmínek umožňuje samcům dospívat již v roce, samicím ve dvou letech života. Mimochodem s těmi žábami to u heterodonů není tak horké, jak se běžně uvádí, jejich potravní spektrum je o dost širší než jak bývalo v minulosti uváděno jako silně batrachofágní (což lze ostatně odvodit i z jejich výskytu). Zkuste té samici nabídnout hole napachované tuňákem ve vlastní šťávě, pochopitelně bez jakýchkoliv jiných příchutí, prodává se to běžně. Na některá zvířata to zabírá. Jinak osobně u heterodonů preferuji radši třikrát čtyřikrát nacpat, než nabízet pachovanou kořist. Valná většina mimin se chytí bez potíží a po pár takových nakrmeních žerou sama. Jinak jsem už vícekrát pozoroval, že větší počet mláďat (stačí i dvě na menším prostoru) se dokáže "vyprovokovat" do žraní, což je na jednu stranu dobré, na druhou stranu dost o "hubu". Tahat jednoho z druhého není taková legrace.
Mám podobný problém s půlročním mládětem E. obsoleta obsoleta albino. Mám ji od listopadu a za tu dobu 2x vyblila hole (ne po sobě), a to dostává opravdu prťavý, tak max. třídenní. Větší si ani nevezme a poslední dobou začala žrát jen rozmražená. Tak se chci zeptat na ta probiotika - to jsou nějaká spec. pro zvířata nebo normál pro lidi? A jaké je dávkování u takto malého hadíka?
Já jsem na radu použil tato probiotika pro plazy http://www.terashop.cz/index.php?page=shop.browse& category_id=13&option=com_virtuemart&Itemid=1&vmcc hk=1&Itemid=1 , ještě doma mám, v létě by jim měla asi končit expirace, pokud se nepletu. Vždy jsem trochu rozpustil do vody.
Díky za rychlou odpověď. Kdybych měla cestu do Jihlavy, tak trochu odkoupím. Do Brna na burzu se asi nechystáš, když je den předtím v Jihlavě?
Nechystám se do Brna, a probiotika mám v Praze. Zítra budu, pak do Jihlavy přijedu zase další týden. Jezdím nepravidelně.
Zajdi si do lekarny a poptej se na enterol. Jsou to zelatinove kapsle, ty se daji rozdelat, pak uz staci z prasku udelat kasi a tu hadovi podat. Stoji par korun a osobne s nim mam dobrou zksenost.
Poptám se a vyzkouším, dík.