Absolutní souhlas s Gadjukinem
Jen bych dodal, že ačkoli je tu dost chovatelů kteří nedoporučují cerastesky pro začátek, já osobně bych je z vlastní zkušenosti doporučil. No asi jsem měl dosud štěstí na jedince, takže mám odlišnou zkušenost. Ikdyž se s nima musí zacházet maximálně opatrně, celkově je považuju za pohodová zvířata.
Všechny cerastesky které jsem od roku 1999 dosud choval, jsem choval od mláďat NZ. Celkem tedy 10 kusů, ze 4 zdrojů. Tedy odchovy od 4 chovatelů. A až na posledně získaný kus (sameček nz 2010) všechna zvířata můžu označit od počátku za neagresivní. Posledně získaný kus je vyjímka. Reaguje agresivně výpady, nebo klasickým vlněním a třením bočních šupin o sebe na jakýkoli pohyb v okolí terária ikdyž jsem vzdálený od teraria třeba i 1 metr. Ostatní cerastesky se od počátku vždy chovaly a chovají prakticky apaticky. Leží nehnutě v písku a na podněty z okolí jakoby nereagují. Oto může pro někoho bejt překvapivější, jak bleskově z tohoto klidu zareagují na pohyb v dosahu jejich možnýho kousnutí. Proto si myslím že se stačí držet zásady: Před jakoukoli manipulací v terariu (výměna vody, odstranění trusu atd.) cerastesky vyrušit z týto zdánlivé apatie alespoň rejpnutím hákem, ale pro jistotu raději hady přemístit do opačného kouta teraria.
K násilnému rozkrmování se nebudu vyjadřovat. Násilně jsem musel rozkrmovat prakticky všecky. To si ale myslím je stejně rizikové jako u jiných jedovatin.