No když to vezmu do podrobna tak jsou to stejní zmrdi, jako jakýkoliv druh chovaný v teráriu po více generací. Pokud se Bic0 domníváš, že chováš čistokrevné hady, tak se pleteš. Tohle jsou alespoň kříženci mezidruhoví, jsou poměrně dobře odlišitelní a žádný cvok je právě s ohledem na větší obtížnost množení nebude prodávat pod cenou běžným lidem a nehrozí žádné zamořování genofondů těch údajně "čistých" druhů v chovech, jak si laici myslí. Pokaždé, kdy se tu objeví na křížence takové označení, tak si vzpomenu na to, kolik lidí tu má křížené hroznýše s nálepkami lokalit(lhostejno, jestli se jim říká Kostarika, Honduras, Nicaragua, až na výjimky jsou to kříženci), totéž chondra, spiloty, původní české linie guttat nesoucí genetický odkaz obsolet a naopak, nakřížené korálovky - běžně sinaloe, campbelli, nyní i ruthveni, nelsoni (nutno dodat, že třeba Američané tento taxon neuznávají a dávají ho na roveň sinaloe, zatímco v jiných zemích na něm lpí), z dob ne až tak dávno minulých, kdy se neodlišovaly alterny a mexicany jako vlastní druhy se běžně pářily společně, křížence vousatek (opět tu žádné čisté nejsou - vesměs kříženci vitticeps, barbata, henrylawsoni,..), leguáni zelení (v zahraničí běžně i kříženci cyclur), rohatky, kříženci forem a možná budoucích druhů komplexu Gekko gecko, stejně jako Eublepharů (angramainyu, afghanicus, macularius a bůhví co ještě, ať je to na úrovni druhů či forem), v krvi řady linií ciliatů už koluje krev R.chahoua a tak by se dalo pokračovat. Z hlediska genetiky, když už si na ni tedy chceme hrát je totiž mezidruhový kříženec na totožné úrovni jako kříženec mezilokalitní nebo mezipoddruhový. Žádné z našich zvířat už se nikdy do přírody nevrátí. Velmi pěkným příkladem jsou pokusy o reintrodukce prokřížených populací nebo vypouštění zvířat cizího genofondu našich Emys orbicularis, nebo Lacerta viridis, kdy je problémem pohlaví determinované inkubační teplotou, která je jiná pro Střední Evropu a třeba pro Balkán. Myslet si, že je to pořád viridiska sice lze, ale to je jaksi na pytel, když se v přírodě díky takhle zmatlanému genofondu líhne vlivem naší nízké teploty jedno pohlaví. Mimochodem systematika se zasluhuje nově o to, že i ti, co chovají "čistá zvířata" vesele kříží. Třeba nově jsou platné druhy Python bivittatus s poddruhy Python bivittatus bivittatus a Python bivittatus progschai (označované jako dwarf tmavky) a Python molurus s poddruhy Python molurus molurus a Python molurus pimbura. Nynější P.m.pimbura se před lety v chovech běžně křížily s tmavkami (nyní druh P.bivittatus) a i dnes je v některých "liniích" znát jejich vliv. Nyní jsou to tedy mezidruhoví kříženci. Stejně tak si prostuduj, jak byly nově rozděleny "cenchrie" (maurus už není cenchrie, stejně jako E. crassus a E. assisi ), corallusi (viz třeba caninové), ale třeba jen curtusky. Třeba importeři regiusek vědí, že zvířata z Toga, Beninu a Ghany se mezi sebou lišila. Píšu záměrně lišila, protože po vykladení se část pochytaných samic vrací zpět a to skoro nikdy na původní lokalitu odchytu, čímž se začínají rozdíly stírat(Broghammer). Na druhou stranu importovaná mláďata jsou směsí různých zvířat a pokud se někdo řídil skládáním skupin alespoň z konkrétních zemí v dobách, kdy patřila P.regius do Citesu (a v listu bylo uvedena země odchytu, vlastně správně "faremního odchovu), tak nyní už se vůbec nechytá. S tímhle označováním plodných zvířat za zmrdy bych byl velmi opatrný. Na rozdíl od těch některými lidmi obrandovaných jako údajně "čistých či lokalitních" se tady jejich původ nezatajuje a naopak podobně jako u spilot, bredlin nebo jiných kříženců vyjadřuje i procentulením vyjádřením krve rodičovských druhů. Stran životaschopnosti jsou na tom kolikrát kříženci o dost líp, než ty naše slavné čisté linie s mrakem neoplozených vajec, deformovanými mláďaty, případně mrzáčky, které je třeba rozkrmovat celé měsíce. Líbí se mi, jak je pro řadu lidí všechno jen černé nebo bílé, dobré nebo špatné. Posbírat ale pár informací a popřemýšlet o tom, to už udělá opravdu málokdo.