Snůška vajíček, larvy čolků v kalužích na horách? Nízké pH, poradil by někdo?
Dobrý den
potřebuji poradit
dělám bakalářskou práci ohledně zoocenózy drobných periodických vod. Měřila jsme pH a bylo ted kolem 4,7 akorád bylo po dešti takže to mohlo značně ovlivnit ale taky se jedná o jehličnatý lest. Nad. výška je okolo 740. Potřebovala bych porovnat jinou lokalitu s podobnou nadmořskou výškou zda jste se někdo setkali se snůšky či larvami, pulci v kalužích na horských cestách?
Z výsledků mám jenom pár vodních organismů ovšem diverzita je značně malá obávám se že hlavním důvodem je nízké pH. Máte někdo zkušenost s zoocenózou periodických vod na horách? Budu moc ráda za poučení, materiály,rady atd...
V Krušných horách (samozřejmě i jinde) se poměrně běžně vajíčka a následně larvy čolků v kalužích na cestách objevují, jde hlavně o T. alpestris, L. vulgaris a tam, kde se v hraničních oblastech vyskytuje, tak i L. helveticus. Zřejmě v menších kalužích vývoj nedokončí pokud pravidelně neprší a kaluže vyschnou, větší šanci samozřejmě mají v hlubších "kalužích" spíš mimo cesty v příkopech apod. Otázku pH teď neřeším, to bych vařil z vody, nijak jsem to nezkoumal, ale zřejmě v těch jehličnatých lesích zvládají poměrně kyselé prostředí. Diverzita nemusí být nijak velká, spíš aby bylo dostatek i jen několika málo druhů mikroorganizmů, hlavně pro čerstvé larvy, větší larvy zřejmě dostatečně uživí komáří larvy, které se jistě i v kalužích budou objevovat a navíc si často případně hladové čolčí larvy pochutnají na slabších sourozencích. Zkus kontaktovat pana Romana Rozínka (kontakt bys mohl snad najít na stránkách klubu Caudata nebo TSP - teraristická společnost Praha). Myslím, že se před pár lety zabýval terénním výzkumem ohledně čolků a právě v Krušných horách (nejen) pomáhal vytvářet lepší podmínky pro reprodukci čolků prohlubováním, obnovováním a vytvářením nových rybníčků často právě podél těch horských cest.
Našla jsem před 14 dny dost velkou a hlubokou louži s pulci a čolky na lesní cestě - byla to zelená turisická značka mezi Bečovem a Javornou, někde kolem Nového rybníku myslím. Nadmořská výška odpovídá, vše je to kolem 700 m, také jehličnatý smrkový les, místy smíšený. Ale byla jsem tam jen na víkend, nemám to u domu, takže nějaké vzorky odebrat nemůžu, leda by sis tam zajela sama
Rozhodně se ta tůňka nedala přehlídnout.
Jsem botanik, ne zoolog, takže moc k tomu podrobněji asi říct nemůžu. Ale to pH bych řekla, že je v jehličnatých lesích celkem normální. Zejména, jeslti tam rostly třeba borůvky, z trav třtina, nějaké rašeliníky. To jsou acidofilní druhy. Voda může být kyselá kvůli dešťům, ale právě i výluhem z půdy tohoto typu lesa.
v Jizerkách se běžně vyskytují v různých trvalých i sezónních vodách Triturus alpestris a Rana temporaria- jak dospělci, tak i larvy v různém stádiu vývoje. N.m. 650 a víc, PH v rozmezí 4,2-4,8, přez 5 to tam skoro nikde nejde, většinou ani ve studních. Smrkové a smíšené lesy, rašelinišťata. Tito obojživelníci se v nich tam běžně vyskytují, takže vůči nízkému PH asi budou dost odolní.
Děkuji :)
Tak konečně můžu přidat i fotky larev :) nakonec to nějak vše obživlo, diverzita je velká a po roce čekání a hledání jsem se dočkala i čolků... tak všem moc díky za rady uvidíme co z té práce bude a jak to půjde dál:)