Onemocnění agamky-DNA
Prosím o radu... moje dvouletá agamka má na přední nožce viditelný otok a nožičku má téměř bezvládnou...když se pohybuje ( momentálně velmi málo ) na nohu téměř nedošlapuje.. mám špatný pocit, že se jedná o DNU ( usazování minerálních solí v kloubech..) Misku s čistou vodou má v teráriu pořád, ale pravdou je, že jsem ji nikdy neviděla pít... co si o tom myslíte? Krmím zeleninou, sarančaty a šváby ( asi půl napůl )a mám strach,že problém způsobilo velké množství bílkovin a HODNĚ málo vody.. Co s tím? Za názory, rady i připomínky předem děkuji ( nechci o ni přijít- je to můj miláček...)
pokud je ten otok lokalizovany a jednostranny, muze se stejne tak dobre jednat i o nejake zraneni nebo treba absces. Navstivte veterinare, ten diky vysetreni odhali co je pravou pricinou problemu a bude ji kvalifikovane resit. Spekulacemi o dne po netu jen ztracite cas potrebny na spravnou terapi.
Souhlas s JaBulou, nejlepší bude zajít k veterináři, co rozumí plazům. Těch příčin, prož má zvíře otok na noze může být více, ale pravděpodobně to nebude Dna. Ta se projevuje nateklými jednotlivými klouby, ne celou končetinou a náchylní jsou na ni hlavně špatně živení býložravci, jako zelení leguáni, trnorepi atd. Pogony jako převážní hmyzožravci na ni zrovna extra náchylné nejsou, navíc je na takové problémy ještě dost mladá. Co se týče pití vody- pokud má vodu volně přístupnou, tak určitě pije podle potřeby. To že jste ji ještě neviděla pít- předpokládám, že ji nesledujete celý den
Souhlas, ALE - problém je podle mě v tom, že hafo lidí (možná většina?) ty zvířata dost brutálním způsobem překrmuje a oddělaj jim tak uro soustavu natotata, ani na to nemusí to zvíře být extra náchylný. Já samozřejmě vůbec netušim, je to jen moje chorá teorie, ale kliďo napíšu, že hned po špatných chovných podmínkách obecně by mohla bejt dna jedním z nejčastějších důvodů úhynů těchdle zvířat. Stejně jsou na tom "kočiňáci".
Vo tom by se taky dalo docela polemizovat. Termín všežravci je podle mě víceříkající a řekl bych že to slovo "hmyzožravec" může být někdy kámen úrazu, resp. začátek konce (třeba u začínajících chovatelů, kteří se spoléhají na info z českých webů) - zase to ale nechci nějako přehánět.
No tak překrmování a chyby v chovu se týká prakticky všech zvířat, zdaleka nejen pogon, a pro žádné z nich to není zdravé. Jinak teda zrovna Pogony stejně jako ostatní agamy ze suchých oblastí jsou pouze zezónní všežravci, žijí v oblastech, kde prostě žerou co tam zrovna je. Když je sucho, tak skoro výlučně hmyz. Když sprchne, tak i květy a rašící listy atd... ale třeba co mam zkušenosti s Pogonama z přírody, taky ty zelené zrovna teda moc nechtěly. dnešní domestikované už sežerou i nakrájeného buřta s kyselou okurkou (čímž nechci říct, aby jim to někdo dával
) Měla jsem pogony, co zelenné praktiky nechtěly a rozhodně to na jejich zdraví v porovnání s těmi, co si zelené daly nemělo žádný vliv a netrpěly Dnou.
Tak jasně, jde o to, že moc jinejch zvířat se v té "masové" terra už moc nechová (plusminus), tak sem to cílil na ně
. Chtěl jsem tím spíš netaktně naznačit, že dospělé pogoně stačí za tejden klidně tři, čtyři švábi (opr. i to je kolikrát moc) a ne 30 cvrčků denně. Nebo buřt s nakladačkou, nedej bože moje oblíbené burizony s tatarkou 
Vážně jí stačí tak málo, já jen že hodně píšou 3-4 cvrčky denně apod. čím se teda mám řídit?
Zdravym rozumem. Logicky mlade dokud roste zere mnohem vic nez dospelec.
Osobne dopravam cca. do 5 - 6 mesicu mladatum denne tolik kolik chteji - pak ale uz hmyz omezuju primerene kondici. Dospele dostavaji pouze 3x tydne po 2 vetsich nymfach b. dubia, jinak maj v misce porad pampelisky a pod. at si vemou kdy chteji. Kazdy mesic vazim a zapisuju si to, dle toho pripadne upravuju krmeni.