O hadech sežraných jinými hady už tu někde vlákno je. Ale jedna taková zkušenost z praxe u ještěrů- chovali jsme společně víc jak rok adultní 1,1 Aspidoscelis motague a 1,1 Ctenosaura flavidorsalis. 1,0 adult, 0,1 subadult, druhy ze stejné lokality obývající stejný biotop. V soužití nebyly rok a půl sebemenší problémy. Zvířata si vzájemně vůbec nijak nevadila a tejáci se v ubikaci rozmnožovali. No a pak ta leguánka pohlavně dospěla a na jaře na ně přišel mrousek. Zřejmě začala považovat tejáky ve svém teritoriu za (oprávněnou) hrozbu pro své nadcházející potomstvo, a ačkoliv jsou poměrně výrazně větší než ona, začala je opravdu ošklivě napadat, bránila jim v možnosti se vyhřát i vylézat na krmení, velkého samce tak ošklivě pokousala, že se mu na noze udělal velký absces. Párek tejáků musel být urgentně oddělen do jiné ubikace, protože by je "býložravá" leguánka zabila. takže ono ikdyž soužití může nějakou dobu idylicky fungovat, tak jednou se může něco podělat a může to zkončit pro nějaké zvíře tragicky.