Rozhodně to ale normální není a poslední dobou je to taková častá výmluva, že je to "inkubačními teplotami". Zrovna u guttat, které se tu mrskají až na pár chovů na stejné krvi o tom už zdaleka pochybuji (podezřele často tím disponují odchovy konkrétních zvířat inkubovaných a líhnoucích se za stejných podmínek jako snůšky jiných jedinců totožného druhu ve stejném chovu, které podobné defekty nevykazují a ani se to u nich rok za rokem neopakuje) a jak odkazuje Aurifer na to minulé vlákno, jasné důvody proč nedržet taková zvířata v chovu, tam zazněly zřetelně. Na jednu stranu je tu sice hezká emocionální vazba, na druhou stranu udržováním těchto jedinců se ohrožuje celá populace a umožňuje se další šíření a upevňování genetických vad. Dle mého hlediska se ztotožňuji s kolegy a je lepší obětovat jedince, než v budoucnu do chovu zatáhnout dalšího postižence. Ať to zní sebekrutěji, takováto mláďata nemívají šanci na přežijí ani v přírodě, zatímco tady se s tím pipláme půl roku, pak to začne žrát a jakmile to "nasvalí a boule zmizí", už si nikdo nevzpomene, že had nebyl vpořádku a šup s tím do chovu. Opravdu bych se přikláněl k tomu, pořídit si zdravé zvíře a tomuto dát sbohem. To, jestli je to bolestivé či ne, je totiž také jen naše doměnka, asi jako bolestivost karapaxu u želv vlivem rachitisu. Ví Bůh, kdyby had mohl naříkat, jestli by jste ho ještě měli. I když hadi snesou bohužel/bohudík(?) hodně. A mimochodem, na mláďatech se nevyplácí šetřit. Nevím jestli jste si toho skutečně dopředu nevšimli, nicméně tohle se hadu nevyrazí přes noc, s tím se rodí. Pokud mládě někdo pořádně prohlížel(nekupoval ho levněji se zřetelnou vadou)a projel mezi prsty, neuniklo mu to. Tedy pokud to není přímo mládě z Vašeho odchovu (z fotky to vypadá na snow mutaci, pokud to nezkresluje fotka a není to klasické amelano).