Ono nám právě k sobě taky nebyli agresivní- to, že se občas rafli, to se stalo, ale nikdy z toho až do tý doby nic nebylo, max. menší otoky. A vždycky to byly kousance do hlavy, nikdy ne do trupu. Měla jsem 1 holku, co rafala obzvlášť ráda- nejen lidi, ale i spolubydlící- tak jsem ji pak dala pryč (aby se mi po pár měsících po kousnutí nového majitele vrátila zpátky i se samcem). Ale ta původní skupina byla asi 12 let spolu, uplně od mláďat a fakt to celou dobu fungovalo v pohodě. A o to víc pak právě překvapilo, když najednou se hadi porafali, 1 holka byla mrtvá prakticky hned, samec a 1samice pak padli na následky velkých nekróz na těle, kdy se jim do toho navíc daly parazitický mušky a prožraly se dovnitř. No a přežila jenom tahle 1 holka (možná ta, co je pokousala?nebyli agresivni k sobe
)Ono by to samozřejmě nebylo jen o těch albolábrisechZ Ciny bych si dokazal predstavit i jiny zvirata..
Co se týče třeba těch vogelat, tak to je podle mně snad vůbec nejlepší "začátečnický" jedák. Mláďata žerou holata už od narození a nejsou to nerváci. Takoví pohodoví hadi. venusťata taky sice žerou holata už od narození, ale zase to jsou vzteklouni, a to jak dospělí, tak mimina.