Tak finančně to příliš lukrativně nevypadá. ČR má nějakých 10,5 milionů obyvatel. To ve své podstatě není příliš (omezené množství zákazníků, které můžeš získat). A vydávat časopis anglicky by dalo více práce (a navíc by se to minulo s myšlenkou dělat teraristický časopis právě pro český trh) a konkurence je v zahraničí poměrně veliká. Navíc přinutit lidi objednávat si takový časopis z "východní Evropy" je úplná utopie (to mám na něčem jiném už ověřeno).
Na druhou stranu trh je tu v tomto směru prázdný. Nedávno jsem dělal pořádek a našel jsem nějaká stará čísla Akvária-Terária ze začátku 90. let. Tehdy jsem sotva uměl číst, ale vždycky jsem uprosil rodiče, aby mi sem tam nějaké číslo koupili. Procházel jsem si je a mám je pěkně založené jako takový malý poklad. Zrovna v tu chvíli jsem si říkal, jaké by bylo perfektní si nějaký časopis koupit v dnešní době. Jak už jsem psal, mohlo by v něm dnes být i něco navíc (viz moje připomínky v předchozím příspěvku). Pokud by se to vzalo za správný konec, tak je to pořád realizovatelný projekt. Milionáře to z nikoho neudělá, ale uspokojivě by to podle mě dělat šlo. Jen to chce trochu invence, aktivního přístupu a dřiny.
Periodicita je vražda v případě, že fungování projektu nemá žádný pevný řád a když tvůrce neví, co vlastně chce. Tak nemusel by to být měsíčník. Stačilo by časopis vydat jednou za 2 - 3 měsíce. To by nebylo problematické v případě, že by se postavil dobrý tým. Jeden člověk by měl mít na starost tu organizační stránku, marketing a ten business. De facto by to byl manažer projektu. Druhý člověk by se staral o obsah a řídil redaktory a externí spolupracovníky. Byl by to šéfredaktor. Chtělo by to zajistit 4 - 5 kvalitních redaktorů a nějakých deset nepravidelných externích dopisovatelů z řad odborníků a chovatelů. Někteří z dopisovatelů by měli samozřejmě umět pracovat se zahraničními materiály a trochu umět psát (rozhovory, reportáže). To už vypadá náročněji a chtělo by to menší finanční pokrytí projektu. Pokud to má dopadnout dlouhodobě a kvalitně, tak to bez toho nepůjde. Jde přeci jenom o široké tématické pokrytí a není v silách dvou jedinců obsáhnout celou problematiku.
Pokud už by se sehnala nějaká ta tisícovka předplatitelů, tak by šlo něco dělat. Samozřejmě by bylo vítané zajistit pro časopis distribuční síť.
Teď je jenom otázka, jakou cestou se vydat. Jestli dělat tištěný časopis nebo zůstat u elektronické verze. Pokud zůstat u elektronické verze, tak bych stejně postupoval tak, jak navrhuji v případě prvního příspěvku (s tím, že tištěná verze by případně přišla časem podle úspěšnosti projektu), poněvadž jenom vytváření něčeho na úrovni by vyvolalo zájem čtenářů a celý projekt někam posunulo.
Není to celé jednoduché, ale rozhodně to není nemožné.