Ve čtrnácti v dobách hluboký totality jsem si koupil samečka Leiocephalus carinatus za 300 Kčs, což byla částka zhruba pokrývající měsíční nájem v 1+2 bytu nebo jinými slovy tak čtvrtina platu. Asi za půl roku následovaly ammodytky (když pominu tesselaty apod., který coby utečenci přiváděli naše k šílenství) a žiju... Po skoro 30 letech chovám jeďáky dál, nikdy jsem neležel u Valenty a doufám, že ani nebudu. Pokud je zadavatel plnoletej, nic mu v zahájení chovu nebrání, je to jen jeho soutěž. Každopádně doporučuji přihlédnout k příspěvkům nademnou. Když chci pejska, taky nemusím začínat myškou... (prosím brát s rezervou, po včerejším bigbítu mám ještě něco pod kůží)