Tak ono nás je víc takových, co rovnou začínalo s evropskýma zmijema v tý době a přežili jsme to...ono ani nebylo moc dalších možností, na čem jiném začínat a co by si mohl adolescent (což navíc nikoho nezajímalo, co kdo chová a kolik mu je let) pořídit, aby na to měl. Ale proto ještě neni uplně ideální doporučovat, aby to každý udělal taky tak...přecejen v lidech jsou obrovský rozdíly. Navíc je přecejen celkem rozdíl mezi ammodytkou a hadama z rodu Naja, pokud člověka naberou

Pokud chceš pejska, tak sice není potřeba začínat myškou, ale rozhodně není dobré ani pořizovat rasu, která je náročnější na výcvik a potřebuje zkušenějšího psovoda. Znám pár lidí, co nezvládnou dominantnějšího samce laboratorního potkana, natož většího psa

Zadavatel píše, že má k hadům respekt. Ano, k jedovatým hadům je potřeba mít určitou dávku respektu. Nebo spíš vědět, co si ještě člověk může za jakých okolností dovolit. Jenže je otázka, jestli to je v případě zadavatele respekt, nebo spíš "trochu strach", který je celkem dost na závadu. Protože ikdyž po většinu času to není nutné, tak s hadem je přecejen potřeba občas manipulovat a třeba ho i vzít do ruky a nebo dokonce třeba ho ošetřit. Což pro člověka, který neumí se zvířetem manipulovat a bojí se ho bude asi docela problém. Páč pokud k tomu přistoupí, ohrožuje sebe a pokud k tomu nepřistoupí, ohrožuje hada (resp. není to vůči tomu zvířeti etické) Jasně, je to na zvážení každého člověka, pokud je dospělý a to i psychicky (což fyzická dospělost a psychická spolu nesouvisí- někdo je dostatečně psychicky vyspělý v těch 14 a někoho to nepotká ještě v 50). Navíc to je o zodpovědnosti nejen vůči vlastnímu zdraví a zdraví toho zvířete, ono je to trochu i o zodpovědnosti vůči ostatním chovatelům. Páč pokud se stane nějakej problém, tak to vždycky vrhá špatné světlo na nás všechny. Obzvlášť v případě toho, že se zjistí že to nebyl zkušený chovatel, ale začátečník. To potom bude mudlího řevu po zákazu chovu. Stačí, jak řvou když se občas stane nehoda zkušenějšímu chovateli.