Vážená paní. Já se třeba soudím ještě přísnějším metrem, než kterým soudím ostatní. Vaše uplakaná povaha zoufalce už mi začíná lézt pěkně na nervy. Rozhodně věřím tomu, že věnovat se nějaké zájmové činnosti vede ke zkvalitnění života člověka. A už je jedno, jestli má dotyčný zájem o teraristiku, nějakou vědní disciplínu, sport nebo řemeslo. Něco umět a znát rozhodně dělá život člověka lepším. To na druhou stranu neznamená, že by se měl někdo kategoricky kvalitativně povyšovat nad ostatní. O tom tu vůbec nebyla řeč a věřím, že to tu ani nikoho nezajímá.

Na burzách jsou prodejci různí. Pokud už má člověk o něco zájem, měl by si vybrat dobrý zdroj (jako začátečník jistě oceníte chovatele, který i ochotně poradí, atd.) To byste ale musela přemýšlet v souvislostech a nekoukat jenom po ceně a degradovat tak zvíře na housku na krámu. Když si pořizuji zvíře, tak beru v potaz, že se o to zvíře také budu spoustu let starat a budu mu muset zajistit vhodné podmínky. Cena zvířete je v tomto ohledu druhořadá, takže přemýšlet primárně o ceně zvířete je velmi chybné a o mnohém to vypovídá. Chovatelé rozhodně nemyslí v první řadě na peníze. Měli by myslet především na blaho svých chovanců. A teraristika může být v tomto ohledu koníčkem nákladnějším. Takže je dobře, že chovatel za prodaný odchov utrží nějakou tu korunu už jenom z důvodu, že peníze může využít na provoz nebo rozšíření chovu. Navíc s tím zvířetem v případě odchovu kupujete také "know how". Chovatel dokázal zvíře odchovat. Má určité schopnosti, které mu umožnily takového výsledku dosáhnout. A když je někdo schopný a úspěšný a něco vydělá, tak to není žádná ostuda. Je to naopak důkazem toho, že něco umí a dělá to dobře. Většině chovatelům v současné době jde však především o to, aby se mohli za důstojných podmínek svému koníčku věnovat. Naopak si myslím, že každý plaz by měl stát více jak 1000 Kč (což je v kontextu s náklady na letitý chov stále nízká cena). Rapidní pokles cen se v poslední době odráží na tom, že lidé jako Vy týrají zvířata v nevhodných podmínkách (mimo jiné situaci odráží i skutečnost, že se tu roztrhl pytel s vlákny týkajícími se nevhodných podmínek chovu oblíbených druhů zvířat a problémů z toho vyplývajících - jemeňáci, regiusky, guttaty, pogony, atd.). Konzumní společnost si ve své malosti a duševní zakrnělosti myslí, že zvíře je také spotřební věc. Není tomu tak. Ani nevíte, jak bych byl rád, aby si sami chovatelé nastavili určité mantinely prodeje - zvlášť v případě těch oblíbených druhů.

Rad k vyřešení Vašeho problému jste dostala požehnaně. A to od povolaných osob. Co jste udělala pro nápravu Vašeho problému? Týráte zvíře. Tak se nedivte, že Vám to tu někteří (zatím taktně) vytýkají. A vy nejste schopná ani slušně poděkovat. Mám teď chuť dodat něco v tom slova smyslu, že kdyby šel průvod mudlů, tak vy půjdete vepředu a ponesete tři vlajky. Zamyslete se nad sebou a nad svým přístupem k ostatním. Sama voláte po shovívavosti a osočujete lidi, kteří Vám zdarma ve volném čase pomáhají.

Ano, v patřičně zařízeném teraboxu by šel had nějaký čas chovat. Máte patřičně zařízený terabox? Nemáte. Domluvte se s manželem a pořiďte nebo postavte o víkendu terárium (budete mít ten problém vyřešený prakticky trvale - pokud bude mít terárium přijatelný rozměr).

To je jako s tou teplotou. Nejste schopná ani zadat zadání a stěžujete si. Zamyslete se nad svým přístupem. Je v pořádku? Nakonec se ukázala teplota (což se dalo i čekat) jako jeden z klíčových problémů. Vy jste nebyla schopná ani zadat patřičným způsobem dotaz. Každý je svým chováním strůjcem toho, jak k němu budou přistupovat ostatní. Nemůžete si za to náhodou sama? Tituly z nikoho mudrce neudělají, ale naznačují, že by dotyčný mohl disponovat určitými znalostmi (samozřejmě také nemusí - někteří studenti Právnické fakulty v Plzni, atd.). Moudrost je ovšem něco trochu jiného. Myslím si, že většina z nás se každým dnem něco učí a plně si uvědomuje, co všechno vlastně ještě neví. Ovšem touha po poznání a aktivní přístup právě odlišují dotyčné osoby od lidí, jako jste Vy. Nevšiml jsem si nikoho, u koho by se tu pýcha rozmohla nějakým výrazným způsobem. Zato se tu u někoho rozmáhá ufňukanost a lenost...

Své partnery samozřejmě milujeme (alespoň tedy já ano), ale zvířata také. Jenom jiným způsobem, než ty partnery (alespoň doufám). Právě ta láska k těm zvířatům je důvodem, proč se Vám tu spousta lidí snaží tak ochotně poradit. Kdybyste se mě zeptala osobně, tak Vás poženu klackem a neprodám Vám nic. To myslím vážně. To byste se asi divila, jak bych si s Vámi "osobně" poradil. Ve slušných mezích, samozřejmě. Ale velmi rázně.

Kdybyste lhala, tak byste nedostala potřebnou radu a had by byl za čas mrtvý. Nápad lhát v případě zadávání dotazu (ještě k tomu závažného, kde jde o život) jenom vypovídá o malosti Vašeho charakteru. Tím byste tomu nasadila korunu. Odpověď by byla: "Ano, perfektní, jste jednička". Vaše malé ego by zaplesalo a had padnul za vlast. Doporučuji navštívit psychologa. V dnešní době není vyhledání odborné pomoci ostuda a o duši je třeba pečovat, stejně jako o tělo. Rozzuřený tu také nikdo není. Věřte, jde tu jen o toho hada. A ten je momentálně ve Vašich rukách. Proto prosím pro zlepšení něco udělejte nebo ho opravdu raději darujte někomu, kdo se o něho dobře postará.

Svůj příspěvek jsem se rozhodl přidat pro případ, že si ho přečte někdo, kdo by si z něho mohl vzít trochu ponaučení. A ano, jde výhradně o ta zvířata. S tím naneštěstí souvisí nutnost vzdělat mudly, kteří si nějaké zvíře chtějí pořídit.