Už to tu někteří psali, přesto si neodpustím krátký komentář. Když přišla revoluce, bylo mi 15. Pocházím z prdele světa, kde všichni pracovali ve fabrice, která byla v klasickém tržním prostředí jako většina českých fabrik odsouzena k zániku a tak se i stalo. Tudíž ze dne na den lehla a většina lidí bez práce. Každý se s tím musel nějak vypořádat, mamka si našla jinou práci, otec si zařídil živnostenský list a od roku 1991 podniká jako živnostník - řemeslník. Přesto, světe div se, mám vysokou školu. Možná to někoho překvapí, ale rodiče na to, aby mi jí platili peníze neměli, takže jsem prostě během studia chodil na brigády, abych jí mohl dokončit. Tolik k řečem o tom, jaký jsou děti dělníků chudáci, kteří nemaj na to vystudovat nějakou školu.

Vracet se po studiu do oné prdele světa nemělo smysl. Místní nezaměstnanost tam je stále někde na 15 % a výš a práce žádná, nebo taková, kterou si člověk moc nepřál. Takže jsem zůstal tady na jihu. Po cca 3 letech putování po různých firmách, jsem se rozhodnul, že založím vlastní firmu. Nešlo mi o peníze, ale o určitou svobodu rozhodování. Kdo podniká, ví o čem mluvím. Velmi rychle se ukázalo, že "vlastní firma" znamená pracovat běžně 18 hodin denně, naprosto žádná dovolená, protože zákazníci se neptají atd. atd. Veškeré vydělané peníze šly zpátky do firmy, takže prvních cca 5 let jsem bydlel v nájmu v naprostém holobytě, protože pro mě bylo důležitější mít vybavení ve firmě, než televizi nebo novou lednici doma. Nikdy jsem si nestěžoval, bylo to moje rozhodnutí a přes všechny související potíže bych nikdy neměnil.

Dneska jsem v situaci, že má firma zaměstnance, relativně velký obrat a před 3 lety jsem byl cca po 7 letech poprvné na opravdové dovolené (rozumněj takové, kde odpočíváš, nebereš telefony a neusínáš s představou, jak vyřešit nějaký pracovní problém ). Když přijdu domů, zapnu televizi a vybafne na mě protest, kde lidé požadují, aby stát dával víc peněz, aby všechno bylo zadarmo a když dojde na diskusi kde na to ty peníze vzít, všichni sborem křičí "zvedněte daně podnikatelům". Již dneska platím daně takový, že by se z nich bez problémů uživila celá rodinka těhle protestujících. Jediné co jsem kdy od státu dostal bylo to vzdělání, které bych klidně rád zpětně zaplatil, kdyby bylo školné zavedené. Za uplynulých 10 let jsem téměř nebyl u doktora. Ne že bych to občas nepotřeboval, ale když máte jako podnikatel na stole práci, kterou nikdo jiný neudělá a závisí na tom peníze na jídlo, nájem atd. tak si prostě nemůžete dovolit ležet doma - neuděláš zakázku, příště ti tu práci prostě nikdo nedá.

Když přijedu na návštěvu do prdele světa k rodičům, jdeme s kamarádama na pivo. Nutno podotknout, že díky situaci v daném území jich několik je uplynulých 10 let střídavě nezaměstnaných, zbytek pracuje většinou na nějakém úřadě, nebo obecně pro stát. Všichni mají minimálně maturitu, někteří i VŠ. Je naprostým pravidlem, že neuplyne ani hodina a už si stěžují na to, jak na tom úřadě berou málo, jak se za ně ten ministr málo pere atd. Ti z nich, kteří jsou bez práce si zase stěžují, jak je ta podpora na nic, protože už skoro nemaj na to pivko. Není nijak ojedinělým případem, kdy mi po několika pivech někdo z nich řekne "No jo, tobě se to mluví, ty si podnikáš, všechno si nacpeš do nákladů a my abysme se udřeli".
****
Letos v zimě nám prasklo u rodičů v důsledku oněch mrazů potrubí. Byl u nás instalatér, kamarád, který ve chvíli, kdy já utíkal na VŠ do jiného kraje nastoupil na učiliště. Částka, kterou si řekl za hodinu si nic nezadá s částkou, kterou si já účtuji za práci v oboru, kde si bez odborné VŠ neškrtnete. V tom stejném městě, ve stejné době. Na dotaz, zda se mu daří povídal něco ve smyslu "Jéje, kdybych měl další 2 ruce, bez problémů bych je uživil."
****
Sestra bydlí v Německu. Když se tam přestěhovala, zjistila, že v jejím oboru není práce a tak musela nastoupit jako "myčka nádobí" aby měla co jíst a během té doby se přeučit na uplně jiný obor. Do práce dojíždí 100 km každý den, za prací se za uplynulých 20 let několikrát stěhovala s celou rodinou. Pak otevřu noviny, nebo zapnu televizi a stejný dav stěžovatelů brečí, že se v Německu mají lépe.
****
Netvrdím, že je to použitelné jako příklad každého občana v této zemi, ale snad pochopíte co jsem tím chtěl říct. Záměrně jsem uváděl věci zjednodušeně, takže mě prosím nechytejte za slovíčka.

A jak to vlastně souvisí s Vládou? Po 20 letech máme vládu, která se snaží škrtat. Zatím všichni slibovali a rozdávali. Neříkám, že škrtají správně a naprosto ideálně, ale začli. Dokonce bojuje proti korupci. Možná vám i tohle bude připadat divné, když čtete všechny ty kauzy, ale kdo se trošku zajímá o veřejné zakázky ví, že změna zákona je opravdu k lepšímu, takže aspoň nějaký pokus. Dokonce si troufám tvrdit, že se to celé i o něco víc kontroluje a vyšetřuje. Čistě dedukuji z toho, že o tom prostě výrazně častěji slyšíme . Prostě nemůžu si pomoct, ale mám pocit, že přestože jsou mezi nimi nepochybně zloději a tuneláři, je to suma sumárum jedna z nejlepších vlád, který jsme kdy měli. Mohla by být o milion procent lepší, to ano, ale jak tu již někdo napsal, o takové alternativně si bohužel asi musíme zatím nechat zdát, protože vláda je tvořená z lidí a dokud se nezmění lidi, nebude ani vláda o moc lepší.