sháním chovatele vodních druhů želv, kteří krmí především granulkami na snad vědecký experiment :)
Zase Vás zdravím všechny, a mám zase zvláštní prosbičku, mám rozdělaný projekt co se týká krmení vodních želv v zajetí a aby měla má práce smysl, tak bych ještě potřebovala další zvířata. hypotéza by zněla asi takto: : Pokud jsou vodní želvy krmeny granulemi, tak v případě možnosti lovu živé potravy, dají přednost tomuto náročnému aktu, oproti posbírání granulek z hladiny. a poté bych ještě chtěla rozebrat po čem doopravdy půjdou (různé druhy hmyzu - červy, kobylky, nebo i rybky..)
podmínkou je, aby byly želvy krmeny především granulemi a jen občas jim nabídnuta živá potrava..
pro představu by se jednalo o nasypání pár granulek a nabídnutí i té živé potravy (ta by se střídala, jednou by se nabídli kobylky, příště rybky, atd). a pak zapsání daných údajů, tak v případě, že by byl někdo zvědav na výsledek nebo se chtěl i zůčastnit, tak bych byla nadšená a neskonale vděčná.
akorát ještě musím pár detailů domyslet jak to bude hodnoceno, aby to měla hlavu i patu. jinak to bude experiment na cca 3-5 týdnů - záleží na množství zvířat, které ještě seženu k zapojení do experimentu :)
Tak nehlašte se všichni :)
Ahoj, želvy nedělám, ale nechápu co chceš na tom zkoumat
, je úplně jasné, že si želvy vezmou živou potravu oproti granulím.
Jinak pochybuji že se ti tady někdo na takovou "vědeckou práci přihlásí"
Dle mého názoru je to celé nesmysl. Ony ani v přírodě vyjma specializovaných druhů (kajmanky, matamaty, kožnatky...) nebo v určitých obdobích roku (vysychání nádrží a dobrá dostupnost uvězněných ryb - tereky, kožnatky) nejsou želvy vzdor lidským představám žádní honiči za rybami. Řada druhů se živí pomalými tvory, jež sbírají asi stejně pohodlně jako ty granule, které se vznášejí na hladině jako bojky. Klasickými příkladem jsou vodní plži, mlži, larvy vodního hmyzu na rákosinách a jiných vodních rostlinách, larvy bezocasých a ocasatých obojživelníků, utopený hmyz, utopení hlodavci a jiní obratlovci, vypadlá mládata ptáků na hnízdištích a pochopitelně poraněné a nemocné ryby s omezenou hybností. Snažit se porovnávat, jestli bude třeba Trachemyska dávat přednost sběru nekvalitních granulí jakéhokoliv typu (a že jich na trhu je) nebo se radši bude honit za zdravým pavím okem nebo conchoniuskou v nádrži 70 x 40 x 40, kde jí má i tak problém chytit, pokud je ryba zdravá, je dle mě mimo mísu. Hlavu a patu to vážně nemá.
Jiné by bylo hodit tam granule a hodit tam mrtvou rybu. To jediné je srovnatelné. Obávám se ale, že pokud se budou takové testy dělat na správně živených želvách (tedy nepřekrmovaných, s intenzitou krmení u adultů cca 2-4 týdně), nebude co hodnotit, protože zbourají při své nenažranosti cokoliv. Celý experiment je tak odsouzen k zániku. Nebude to objektivní ani co se druhů týká, protože jsou druhy želv, jež se granulátu nedotknou i kdyby měly chcípnout, případně jej po pár hodinách vydáví (moje matamaty, kožnatky). Je to stejné jako u Trachemysek, jež nejsou zvyklé třeba na příjem sarančat a cvrčků - také se do nich nehrnou. U některých z nich trvá déle i než načnou mražené hole.
Takže co se bude sledovat? A jak moc to bude objektivní?
Jak už je tu psáno, tak je to dost neobjektivní - želvy by musely být chované ve shodných nádržích - stejné rozměry a zařízení - těžko se dá počítat na něčem, co je takhle nesourodé. Hlavně hraje moc velkou roli, na co jsou želvy zvyklé a podle toho pak preferují - ale těžko lze porovnávat preferenci želvy v akvárku x želvy ve výběhu. Ta hypotéza si teda celkem odporuje... Taky by želvy musely být aspoň stejného věku, těžko porovnávat staré x dospělé x mladé želvy... Ani nepíšete jaký druh konkrétně... Těch detailů je tedy ještě docela dost...