Pokud není ohař špatně socializovaný a neútočí i na štěňata, pak bych se toho nebála. Pokud budou vyrůstat spolu, neměl by být problém. Je třeba jen dávat pozor na nevhodný způsob hraní, kdy by mohl ohař malému ublížit, když mu bude tlačit na záda apod. Ale bránit jim ve společném kontaktu během vyrůstání, když pak budou spolu, by mohla být naopak chyba. I štěně se musí naučit, že si ke každému nemůže dovolit všechno jenom proto, že je štěně a naučit se odmítavé signály toho druhého. Aby z něj pak nevyrostl spratek, který se pak bude navážet do každého psa (i když to nebude třeba myslet zle), protože ho nikdo nenaučil, že když na něj pes zavrčí a ukáže zuby, že ho má nechat na pokoji. To by pak mohlo dopadnout špatně.