jo 2 feny se můžou brutálně nenávidět...podobný případ, jako tys měla s těma foxlinama měli sousedi se 2 vlčandama, starší a mladší. Taky je museli držet striktně odděleně (1 v kotci a 2. na zahradě, přičemž je střídali), protože by s ejinak zabily. Já měla 2 vlčandy, jednu původní starší naši a druhou od odrostlého štěněte- asi půlroční nalezenkyni od dálnice a ty se sice s určitýma výhradama, ale celkem snášely. tahle maldší vlčanda, co zůstala sama po smrti té starší zůstala u rodičů. beru si ji k nám, když rodiče jedou na dovču a celkem dobře se snáší s naší borďandou. I si hrajou, akorát při hře to trochu skřípe. Páč mají odlišný způsob hry- borďanda se druhému psovi zakousne do krku a tahá ho, kdežto vlčanda by se honila a nemá ráda, když se po ní někdo válí. Borďanda zase není na větší běh...ale holky časem celkem našly kompromis Ale vlčanda se moc nemusela s Pucákem- starým vořechem, který jednak byl dost dominantní, navíc neměl rád vlčáky. takže na ni pár x vystartoval a ona ho uzemnila, z čehož pak byl dost špatnej. Pucák naopak vycházel dobře s borďandou i s borďákem, když ještě žil...ti mu tu jeho dominanci uznávali, ikdyž vážili 10x tolik co on.

Ono se psama to je hodně o tom, jak jsou socializovaní. Pokud jsou oba a více psů dobře socializovaní a umí se k ostatním psům chovat, tak to až na vyjímky většinou jde, bez ohledu na rasy.

Jinak teda 1 docela zajímavá věc- když jsem tak sledovala, jak žijou polodivocí páriové, tak ve směčce nikdy není víc jak 1 plně dospělá fena. Klidně několik různě starých, i starších psů a jen 1 starší fena, + pár hodně mladých dcer. Nebo je i smečka jenom ze psů různého věku, ale nikdy jsem neviděla, že by byla smečka jen z fenek.