Stavba paludária - biotop South Carolina
Ahoj všem,
jak začnu... Dostal jsem darem semínka masožravek Dionaea muscipula a Sarracenia sp. Po nějaké chvilce přemýšlení o tom, kam je zasadím, jsem se rozhodl pro variantu výstavby paludária. Tak si říkám, když už si s tím mám dát tu práci, tak ať to nějak vypadá. Tak jsem se rozhodl udělat si paludárium mokřadů jižní Karolíny. Takže by šlo o trošku teplejší mírný pás. Nemám s těmihle věcmi zkušenosti (paludárium jsem zatím žádné osobně nestavěl, natož takové specifické), takže bych měl několik dotazů na zkušenější kolegy a kolegyně:
1.) Napadají vás někoho nějaké další rostliny, které by byly do paludária vhodné a odpovídaly by pokud možno lokalitou? Perfektní by bylo něco rozmanitějšího. Něco kvetoucího nebo nějaká popínavka. Mám už nějaké představy, ale zajímalo by mě, jak by to viděl někdo jiný. Rozhodně tam nechci přidávat ryze tropické rostliny.
2.) Teplota by nepřevyšovala 25 °C. Vlhkost by byla držena na nějakých těch 70 - 75. Chtěl bych tam umístit nějakého ocasatého obojživelníka (spodek bych přizpůsobil druhu obojživelníka - vodní plocha a její údržba, atd.). Napadá mě třeba nějaký mlok rodu Ambystoma nebo nějaký druh čolka. Chováte někdo třeba ty Ambystomy? Jaký ocasatý obojživelník by byl podle vás do takového paludária vhodný? Masožravky nebude pro jistotu problém umístit z dosahu zvířat (i když tady to bude asi i jedno)...
3.) Když budu mít v paludáriu rostliny teplejšího mírného pásu, které vyžadují přes zimu vegetační klid (cca 3 měsíce), moje představa je, že bych celé paludárium přemístil do podmínek o teplotě mezi 5 - 10 °C a nechal to celé zimovat (což ty rostliny ostatně stejně potřebují). Vybrané druhy obojživelníků bych zimoval zvlášť na zimovišti pro ně zřízeném. Nikdy jsem o ničem podobném nikde nečetl. Jsem teď tak trochu "spacer" a je ta představa úplně mimo nebo je to proveditelný a správný postup? Právě se mi nechce tam mít rostliny a zvířata z různých podnebných pásů, aby se to tam mlátilo a na zimu se to muselo stejně celé rozkopat... Pokud by to byl jednotný biotop, dopřál bych mu zimování komplexní.
4.) Co se týče svícení, tepelný zdroj tam nechci dávat žádný. Jenom bych se rád zeptal na doporučení ideálního svícení pro rostliny v takovém paludáriu? Nejde o tropické paludárium, ale o mírný pás, takže jsem se raději rozhodl probrat i otázku svícení. Ještě dodám rozměr: patrně něco jako 60x50x60. Nějakou představu také mám, ale rád bych jí konfrontoval s názorem někoho dalšího. Otázku peněz neřeším. Jde mi hlavně o vhodnost a funkčnost.
5.) Zatím nemám jasno, jestli v tomhle případě zajišťovat rosení individuálně růčo nebo jestli instalovat nějaký systém rosení... Nejde o typické tropické vlhké zamlžené paludárium. Jak byste to řešili vy?
Každopádně děkuji předem všem za odpovědi. Dodá mi to trochu odvahu do díla (mám jinak obě ruce levé jako šavle
). Pokud by bylo něco z mých představ, a z toho jak to vidím, kravina, neváhejte mě poučit. Vítám jakékoliv věcné připomínky a rady. Stejně tak v případě, že mě něco uniklo nebo nedošlo.
pokuds dostal semínka, tak máš na vymýšlení paludária pár let času
Dioneje i špirlice, pokud je neděláš na trochu zadotovaným agaru v inkubátoru, tak jejich semenáčky rostou dost pomalu. Za předpokladu, že se jich vůbec dočkáš, páč vypěstovat je ze semínek doma není uplně sranda 
. První rok dva je lepší je vůbec nezimovat a nechat je jet i přez zimu, s tim, že jim dáš umělý světlo skoro těsně nad ně. není potřeba nic spešl, stačí bílá podlinka do kuchyně. Pod ní jedou kytky líp jak pod speciálníma světlama na kytky. Až budou kytky trošičku větší, což je ale otázka 2-4 let, tak jim nejlíp prospěješ, když je vyhodíš ven na balkon, někam, kam nepere moc slunce. Pokud je budeš mít ve vitríně, tak budou dost vytahané a láčky měkké. Na to, aby se zdárně vyvíjely, potřebujou hodně světla a proudění vzduchu. Takže periodicky zapínané větráčky, ale dané tak, aby kytky nenastydly. On je nejlepší skleník, přecejen v malé vitríně se pro ně hůř vytvářejí podmínky. Fakt je snazší je přez léto pěstovat venku jenom v mokré rašelině a dopřát jim čerstvej vzduch a přirozené sluníčko. Do vitrín jsou leší rosnatky, cefalotusy atd. Co se týče dalších rostlin, tak ty k nim přidávat, až semenáčky budou větší. Sortiment je dost omezenej, třeba špirlice rostou dost v monokulturách s občasnýma zakrslýma borovicema a ostřicema. Přecejen, tyhle půdy jsou kyselé a chudé na živiny, takže se v nich daří jenom určitým typům rostlin. Co se týče rosení, tak pokud budeš udržovat mokrý substrát a živý rašeliník, tak rosit nebo mlžit není potřeba.
Co se týče živočichů, tak ty nedávat nejlépe žádné. Sice semenáčky obojživelníky neohrozej, ale naopak kytky nemají rády, když po nich někdo leze a odkládá na ně trus. No a co se týče větších rostlinek, tak tam už nějaké to riziko pro malé druhy obojživelníků je
Původně jsem to myslel tak, že bych jim udělal terásku, na které by rostly. Tím pádem by nepřišly do styku se zvířaty dole. Umělé světlo by svítilo na ně. Právě o těchhle masožravkách mírného pásu nacházím samé protichůdnější informace. Původně jsem právě došel k závěru, že by se jim nechtělo se rozjet jenom tak na parapetu (chybějící vlhkost). Tak mě napadlo si udělat takhle paludárium mírného pásu. To větrání jsem chtěl řešit větrací mřížkou dole a větším větráním ve stropě (zářivku jsem chtěl jen kvůli světlu pro rostliny, ne světlo kvůli teplu) - klidně polovina stropu síťovina. O větráčcích jsem nepřemýšlel. Pravda, až by se masožravky rozrostly, tak by to chtělo je sem tam vyndat a na nějaký ten měsíc nebo sezónu jim dopřát venkovní prostředí (zase, nevadila by nízká vlhkost?). Kvůli fungování celého ekosystému v paludáriu jsem právě chtěl umístit dovnitř jenom netropické rostliny. Co za jiné rostliny by se tam podle tebe dalo dát?
Jak říkám, obojživelnictvo bych tam chtěl dát taky netropické a něco ocasatého. To by se dalo vyřešit, aby mi mloci neosírali rostliny (udělal bych si terásky a klidně zvýšil výšku). Případně by se tam dalo dát něco kompletně vodního...
To jsem zase přišel na věc. Netropické paludárium... By mě jenom zajímalo, jestli to má šanci fungovat nebo jestli řeším blbinu. S tím, že porostou dlouho jsem tak trochu počítal. Spíš jsem dával větší šanci tomu rozjet ty masožravky takhle, než to zkoušet normálně venku nebo na okně.
jenže ona většina mloků dobře šplhá i po holém skle, takže by v podstatě ta část s rostlinama musela být uplně za sklem. Malé semenáčky jsou o něco náchylnější na nedostatek vlhkosti, ale zase seracky a dioneje zas tak moc vlhký vzduch nepotřebujou, přecejen rostou většinou na poměrně volném terénu, ikdyž v mokřadech. Větrací mřížky nevyřeší ten pohyb vzduchu. Obecně, vybral sis druhy, které líp rostou ve větším skleníku, nebo naopak na volno někde venku, než doma v malém paludáriu
Co se týče těch dalších rostlin, tak mně fakt napadají jen nějaké ty ostřice, nebo modrásky. Ale ty mívají tendence se příliš rozrůstat a pak přerůst ty masožravky.
Ona ke mě ta semínka přišla úplně sama. Nakonec vítězí chladná logika. Zasadím je, obalím to kvůli udržení vlhkosti do proděravělého sáčku (tak, aby tam byla vlhkost, ale aby to i dýchalo) a uvidíme. Jen mě pořád trochu vrtá hlavou to svícení. Na přímé slunce to dávat bude určitě špatně. Dal bych je tedy někam na parapet na místo, kam nepraží slunce, ale kde je to světlejší. Uvidíme. Snad se zadaří.
Třeba to paludárium zkusím i s tím větráním až se mi to rozroste... Jinak díky za odpovědi.