To štěně jsme mysleli co nejdřív, aby dorostlo než bernardýn "doslouží"

Na tohle bych si dala pozor - mohl by vzniknout problém. Štěně by mohlo starouše otravovat hraním, nehledě na to, že by ho starouš mohl brát jako "nezvaného hosta", aby mu neublížil. Navíc, pokud je zvyklý na dědovu/Vaší přízeň, kterou by pak mělo štěně (protože přeci jenom potřebuje výchovu a větší dohled než starší pes), mohl by začít žárlit.
Pokud byste štěně měla nedřív u sebe, a až po skonání bernardýna byste ho dala dědovi, mohl by být další problém - štěně by bylo zvyklé na Vás, a u dědy by se možná (píšu možná, protože znám psa, který byl v pěti letech darován do jiné rodiny a vůbec si nestěžoval, zvykl si na ně téměř za 5 minut a byl v pohodě) trápil (stýkalo by se mu) - byla by to velká změna.

Nu, jsem zvědavá co napíší ostatní, zda budou můj názor sdílet