Ideální hlídací pes
Zdravím,
vím, že je zde spoustu pejskařů, a tak si dovolím vložit dotaz na toto téma. Můj otec, letos mu bude už 80 let, zůstal sám na samotě. Teda ne úplně, má tak 12-ti letého bernardýna, ale ten už asi dlouho nevydrží. Chtělo by to tedy nějakého psa, který by dobře hlídal, ale aby nebyl moc agresivní (pokud by tam někdo vlezl, tak aby ho hned nepokousal). Bernardýn tuto podmínku splňoval, a tak se ptám, zda u něj zůstat nebo je i jiné vhodné plemeno. Co jsem tak hledala, tak by se mi líbil třeba bernský salašnický pes. U něj se ale uvádí náchylnost k nemocem.
Za všechny rady a postřehy předem děkuji.
No, penze žádná sláva, takže spíš něco méně finančně náročného.
Co ten hovawart? Má s ním někdo další zkušenost?
Zdravím,
hovawarta má už několik let moje teta. Je teda absolutně nevycvičený, poslouchá spíš jen když se mu chce. Když je někdo z rodiny doma, tak známí mohou přijít úplně v pohodě dovnitř, on jen "vesele" štěká a vítá. I ostatní dění okolo baráku spíš jen hlásí štěkáním, ne že by nějak zle vrčel a cenil zuby. V létě jsem ho 14 dní hlídala. Večer jsem přijela z práce a pes, který mě zná a normálně nemá problém, tak na mě přes plot vrčel, cenil zuby... Nakonec jsem ho ukecala, že mě přece zná a pustil mě dovnitř. Takže hlídač docela dobrý. Ale pro starého člověka nevim... když se rozeběhne za srnkou, kočkou apod. tak člověk na konci vodítka má co dělat (už jsem taky párkrát seděla na zemi).
Že je pes nevycvičený ovšem není chyba psa, ale majitele, a s rasou psa to nijak nesouvisí. Vaše teta by velmi pravděpodobně měla nevycvičeného jakéhokoli psa a ten váš by poslouchal jako hodinky, kdyby ho vychovával někdo jiný.
me spis prislo,ze prispevatelka chtela rict,ze kdyz se rozhodne 40 kg pes jit svoji cestou je mnohem tezsi ho udrzet nez nejakeho mensiho ...
jinak urcite pravda. Nemyslim si,ze jsem zrovna nejake tintitko ale kdyz se muj setr rozhodne skubnout tak to se mnou pekne zahybe a to ma necelych 30 kg ..
Tak aby s ním chodil otec na vycházky nepřipadá v úvahu. Musel by se spokojit s venčením jen o víkendech - to tam jezdí brácha s rodinou (jako na chalupu) a přes pracovní týden tak jednou, když bych tam přijela já.
Jinak by se musel spokojit s tím dvorkem, případně menší zahradou.
Když to tady tak čtu, tak asi navštívím nejbližší útulek, abych měla nějakou představu. To štěně jsme mysleli co nejdřív, aby dorostlo než bernardýn "doslouží". Pokud by se jednalo o dospělého psa, tak by to ještě počkalo.
Jsem ráda, že se vás tolik zapojilo do diskuze a děkuji za všechny názory. Piště dál, čím víc příspěvků, tím líp. Ráda si všechny přečtu.
Na tohle bych si dala pozor - mohl by vzniknout problém. Štěně by mohlo starouše otravovat hraním, nehledě na to, že by ho starouš mohl brát jako "nezvaného hosta", aby mu neublížil. Navíc, pokud je zvyklý na dědovu/Vaší přízeň, kterou by pak mělo štěně (protože přeci jenom potřebuje výchovu a větší dohled než starší pes), mohl by začít žárlit.
Pokud byste štěně měla nedřív u sebe, a až po skonání bernardýna byste ho dala dědovi, mohl by být další problém - štěně by bylo zvyklé na Vás, a u dědy by se možná (píšu možná, protože znám psa, který byl v pěti letech darován do jiné rodiny a vůbec si nestěžoval, zvykl si na ně téměř za 5 minut a byl v pohodě) trápil (stýkalo by se mu) - byla by to velká změna.
Nu, jsem zvědavá co napíší ostatní, zda budou můj názor sdílet
niektorí starí psi v prítomnosti šteňaťa "omladnú", niektorých to obťažuje, to žiarlenie je reálne
mne sa javí ako ideálne momentálne psa nezháňať, určite chcete, aby vám bernardýn žil čo najdlhšie v pohode ak je zdravý a potom keď odíde, zobrať nejakého staršieho psíka z útulku. dovtedy sa aj tak môže stať všeličo, zdravotný stav starých ľudí sa môže zmeniť zo dňa na deň
želám vám, aby vám obaja dôchodcovia žili ešte roky zdraví :)
v podstatě každý útulek mé svoje www stránky, takže stačí projet stránky nejbližších útulků...
volil bych psa cca 4 až 6ti letého, netýraného, nejlépe po zemřelém majiteli...
ROZHODNĚ žádného křížence loveckého plemene,aby nezačal na samotě z nudy pytlačit...
taky uvážil, zda jde o psa čistě VENKOVNÍHO či i o domácího...
na zvážení je toho ještě hodně
Tak tohle se nám už jednou u bernardýnů stalo. Když dosluhoval ten první, tak jsme k němu pořídili štěně (to je ten nynější pes) a ten starý doslova omládl. Když byl sám, tak vypadal, že do měsíce bude po něm a pak se štěnětem vydržel ještě rok. Tehdy žádný problém v soužití nebyl.
No, když to tady tak čtu, tak si dovolím to shrnout.
Děda (dovolte abych pána tak nazývala) je rád, že se hýbe a vybelhá na zahrádku , takže venčení psa nepřichází v úvahu. Má důchod, takže nepřichází v úvahu nějaké opravdu kvalitní krmení, případně potřebná veterinární péče (když se něco stane, zaplatí to kdo?).
Velkého psa mít nemůže, protože ho nezvládne finančně, ani fyzicky. Ale velkého psa mít musí, aby mu hlídal baráček.
Psa vyvchovávat nebude, protože už na to nemá síly (což je pochopitelné, má an to přece už nárok) a navíc naní zvyklý psa "vychovávat" důkladně.
Sečteno a podtrženo .... nebude lepší koupit dědovi alarm a kočku na mazlení?