Jojo, taky jsem rodič a bohužel jedno z těch výjimečných dětí (být nejstarší ze šesti dětí a mít totálně ulítlou matku = trénink zodpovědnosti už od plenek) a taky vím, že náš mladej by byl sto zapomenout i hlavu, kdyby jí nepotřeboval na cpaní se jídlem 24 hodin denně... a protože se mi nechce slídit jako policajt, jestli už se dneska postaral o své zvíře, své zvíře zatím nemá a neměl by šanci ho ode mně vymámit. Pořád čekám, až se zmátoří a začne se zajímat, kdyby přišel a nabídl se, že převezme péči o pískouše nebo osmáky, prosím, ať to zkusí, ale je línej jak vandrácká veš... Koukat, mazlit (kočky a psa a potkany) to jo, ale péče zůstává na nás. Nicméně, zvířata jsme pořizovali pro sebe, takže tady není co řešit.
Jinak, mě odjakživa vyhovovala rutina a jakmile si člověk navykne vstát, trochu se ošplíchnout a před snídaní udělat kolečko po tera/akva/klecích, nějak jako nejde jinak... prostě prve se kydá a obstará dobytek a pak se snídá, no...