Dokázání "dospění"....

http://tera.poradna.net/q/view/223089-jak-premluvi t-rodice-ke-koupi-hada

Dominiku...tohle je trošku jiný připad...

osobně bych se spíše zeptal tvý mamky jak ji to můžeš dokázat

Jak nekdo muze byt zapometlivy a nepostarat se o sva zviratka, to nechapu. Jak by ses tvaril, kdyby rodice byli zapometlivi a nedali ti par dni jist a pit?

S tím souhlasím. Pořídit si zvíře je závazek, který má jasně nastavená pravidla. Jejich nedodržování je neodpustitelné, takže se ani nedivím Tvé mámě, že Ti po té zkušenosti nedůvěřuje... Zvíře vyžaduje každodenní péči, není to hračka, na kterou se dá jednoduše na několik dní zapomenout

Děkuji, něco podobného se mi honilo v hlavě, ale nešlo mi to slušně vyjádřit.

Zrovna had? Nakrmim, vymenim vodu a jedu na tejden na dovolenou. Dokonce i ty hlodavci se daji, tejden je teda uz dlouho, ale jeli sme ve stary praci dzungaraky a taky nebyl problem s vikendama, ba i prodlouzenejma vikendama, holt se nakrmilo vic a hotovo. A pres celozavodku se vzali domu.
Jo, kdyz je nejaka drobot, nebo zvirata co potrebujou narocnejsi peci, to je neco jinyho. Socialni zvirata taky. Ale je spousta zvirat, ktery opravdu kazdodenni peci nepotrebuji.

Bože, co se to děje? Každý den se tu někdo ptá, jak přemluvit mamku... Konec světa? Kéž by... Omlouvám se za OT, ale...

Tiez mam pocit, ze niektore otazky smeruju skor na nejaku psychologicku, alebo rodinnu poradnu. Ja som tiez rodicov presviedcala dva roky, kym mi hada dovolili.. Ale nikoho som sa nepytala, ako ich presvedcit. Myslim, ze kazdy by mal poznat svojich rodicov najlepsie, vediet, co si moze dovolit a co uz nie a co na nich zabera, co nie..

Ahoj,
verim ze si uz dospel a k dalsiemu zvieratku sa budes spravat lepsie, ale nie som si ista, aku pomoc ocakavas na tejto poradni? Toto je podla mna vec medzi tebou - tvojim svedomim - schopnostou postarat sa o zviera - a tym ci presvedcis rodicov. Tvojich rodicov nepozname a nemozme tvoju mamu presvedcit, ze si uz dospel. To uz budes musiet zvladnut sam. Drzim palce, nech to dopadne dobre.

Podle dotazu, ktere se tu neskutecne mnozi, a podle me jeste nedospel

Dokaz jej, ze na to nebudes "zabudat" a bude ta to bavit stale...
Ale nechapem ten pristup Ku.va. To zviera je predsa na mne (tebe) zavisle. Ked odides ty, odide aj ono...
Nech mam co mam na praci. Ked sa vratim kazdy den domov tak aspon kuknem do terariek co sa tam deje, pripadne hned to riesim, rosim atd. Rovnako ked sa vratim v sobotu domov (odchadzam v piatok po obede). Prve co spravim je, ze porosim, pokrmim, dozvliekam, vycistim atd. AZ POTOM jem, pijem, sadam za PC atd JA...

...vy děláte,jako by se vám to nikdy nestalo...hlavní je,že se ta péče dá hodit na někoho jinýho...DOČASNĚ...to byste nemohli jet ani na dovolenou...nehledě na to,že had vydrží vaši ,,nepéči''klíďo celej tejden...tím může mamce taky argumentovat...danio,někdy se mi stane,že jsem od rána k nepotřebě a taky nejím,nepiju,prostě nic...převážně jsem na OO a bliju

A já vám povím, čím to je - blíží se velmi oblíbené období dárků za hezké vysvědčení... Petshopy budou 30.6. praskat ve švech děvčátky, které budou chtít "toho joztomijýho kjájíčta" a rodiči, uvažujícími stylem "tam se přece vejde" a pokoušejícími se koupit pro králíka klec o rozměrech 30x30x40... haranti čujou šanci vymámit z rodičovenstva i něco trochu "lepšího"... achjo, kde jsou ty doby "Za dobré vysvědčení dobrou knihu!"?
Ad zadavatel - kolik ti bylo před 3 roky? Pokud 6 let, tak je to možná trochu pochopitelné. Pokud víc jak 10 let, nedivím se přístupu tvé matky. A ani se neptám, jak to nepravidelné dávání jídla dopadlo. Pískouš je relativně skromný tvor, ale to neznamená, že se na něj dá vykašlat... Měl by sis srovnat s vlastním svědomím jestli chceš hada, protože víš, že se zas až tak moc nemusí stát, když na něj "zapomeneš". Jenže stejně tak dobře můžeš jednou "zapomenout" zavřít terárko...

"Lidé zapomněli na tuto pravdu," řekla liška. "Ale ty na ni nesmíš zapomenout. Stáváš se navždy zodpovědným za to, cos k sobě připoutal. Jsi zodpovědný za svou růži..."
Jsem zodpovědný za svou růži...," opakoval malý princ, aby si to zapamatoval.

...vím,vím,to jsou starý pravdy a je dobrý se jima řídit,nebo si je aspoň uvědomovat,ale...ty sis je v ranom mládí uvědomoval,nebo ti je museli starší připomínat?...pár dětí je výjmečnejch...většina nee...leccos a leckdo tím trpí...včetně pískomilů,chamíků a jiný svoloče...od toho jsou rodiče a ty musej připomínat...neustále...dokola...vím to,byl jsem mlád a vím to,jsem rodič...

Jojo, taky jsem rodič a bohužel jedno z těch výjimečných dětí (být nejstarší ze šesti dětí a mít totálně ulítlou matku = trénink zodpovědnosti už od plenek) a taky vím, že náš mladej by byl sto zapomenout i hlavu, kdyby jí nepotřeboval na cpaní se jídlem 24 hodin denně... a protože se mi nechce slídit jako policajt, jestli už se dneska postaral o své zvíře, své zvíře zatím nemá a neměl by šanci ho ode mně vymámit. Pořád čekám, až se zmátoří a začne se zajímat, kdyby přišel a nabídl se, že převezme péči o pískouše nebo osmáky, prosím, ať to zkusí, ale je línej jak vandrácká veš... Koukat, mazlit (kočky a psa a potkany) to jo, ale péče zůstává na nás. Nicméně, zvířata jsme pořizovali pro sebe, takže tady není co řešit.
Jinak, mě odjakživa vyhovovala rutina a jakmile si člověk navykne vstát, trochu se ošplíchnout a před snídaní udělat kolečko po tera/akva/klecích, nějak jako nejde jinak... prostě prve se kydá a obstará dobytek a pak se snídá, no...

...no jo,tak to jsem trefil ,,bejčí voko''...odpovědnosti se člověk učí furt,děti nám samozřejmě tvrděj jak jsou už zodpovědný,to maj samozřejmě pravdu,ale jen pokud jim stojíme za prdelí...

No třeba já jsem byl už jako kluk vedenej k chovatelství,dá se říci,že jsme byli pořád u dědy a babičky,kteří měli holuiby,králíky,slepice,kachny,prostě vesnice.Vždycky mě to strašně bavilo a už jako dítě jsem se snažil bejt u všeho dřív než děda.jakmile jsem ráno otevřel oči a viděl,že děda už neni v posteli,mazal jsem ke zvířatům,abych náhodou něco nezmeškal.Takže u těch dětí se ta zodpovědnost musí budovat a pak už to záleží na tom jestli to dítě má nebo nemá zájem.