U řady plazích druhů jsou roupi běžná součást fauny střeva. Pokud nejsou opravdu přemnožení, nebo pokud není agama nějak oslabená (před zimováním), není obvykle léčba nutná. Navíc by bylo nutné důkladně vyčistit terárium a léčbu nejméně jednou zopakovat. Co vím, tak názory na odčervování se i mezi odbornými veterináři různí, ale pokud je zvíře jinak bez vnějších projevů, není důvod jej zbytečně cpát léky, které ne vždy zaberou. Samozřejmě, že léčbu musí nasadit a hlídat veterinář-odborník přes plazy.

Tady citace k roupům z textu JaBuly:

Roupi (Oxyurida), se kterými se setkáváme i u odchovaných plazů, jsou poměrně malí červi (do 1 cm) s přímým vývojovým cyklem bez potřeby mezihostitele. Trávicí potíže mohou působit teprve při extrémním přemnožení. Běžně jsou v tlustém střevě suchozemských želv, případně ještěrů s převahou herbivorie (leguáni, agamy). Často se s nimi však setkáme i u takových zvířat, jako jsou chameleoni nebo gekončíci. Velice zřídka najdeme roupy i u hadů. Obvykle jsou specifičtí pro jeden druh nebo skupinu hostitelů. Rozmnožují se vajíčky (výjimečně produkcí živých larev), která se z těla hostitele dostávají spolu s trusem.

Symbióza (sym - „spolu“ a bios - „život“) je vědecký termín označující jakékoli úzké soužití dvou a více organismů.[3] Jedinec, který vstupuje do daného symbiotického vztahu, se nazývá symbiont. Často se však termín symbióza používá pouze ve smyslu oboustranně výhodného soužití,[4] ačkoliv ve skutečnosti zahrnuje veškeré modely soužití mutualismem počínaje a parazitismem konče. Symbiotické svazky mohou být obligátní, nebo fakultativní. Symbiotické svazky se dále mohou členit podle různých hledisek.