Rozkrmení mláďat rybožravých užovek

marcianusky někdy ze začátku ryby nebo žížaly nechtěj, to je fakt... páč mláďata žerou hlavně žabky, podobně, jako některé druhy Liofisek. Ale většinou se dají ošulit. Dejte hadíky do krabice s holým dnem a nechte je tam nějakou dobu uklidnit. Pak jim tam hoďte přiměřeně velkou živou rybičku, třeba dánio. A hoďte ji jenom na suché dno, ona jak se bude mrskat a skákat, tak právě to skákání žabožravé hady vyburcuje k útoku a sežrání ryby. Je fakt, že na pulce se tyhle hadi taky většinou chytí, ale to by tě taky při tom chytání pulců mohl chytit nějaký ochránce přírody.

Mám právě zkušenost u Thamnophisek, že se každé chytly na filé...

a co žabí stehýnka? to by taky mohlo fungovat

Thamnophisky odchovávám, chodím na čeřínek a krmím přiměřeně velkejma (malejma) rybičkama, pro ty, co nežerou, udělám kaši z nasekaných rozmražených grundlí(taková srajda z přiměřených kousků rybí svaloviny a vnitřností rozmražených rybiček). Celkem dobře se chytají i na žížaly. Po pulcích jedou jako divý...

Pokud je máte nově, nezapomeňte je i vhodně ubytovat, například nevhodná teplota nebo prostředí může být důvod, proč nežerou.

Nemyslel jsem vylovit všechny pulce z jezírka Ale dva, tři pulečci, jen na to, aby se marciánky "chytly", to žabí populaci určitě nezrujnuje. Přirozenou cestou jich zahyne daleko víc...

ok, všem moc díky k ubytování - můj první had před 8 lety byla Thamnophiska, takže s tím problém nemám. Já chovám spíš stromáky - hortulanuse, oxycephalky, pak už jenom reticulaty. Dost jsem toho zrušil. No teď se hodlám vrátit k rybožravkám. Mám takovou myšlenku se známým o celoročním venkovním chovu thamnophisek. Prostory k tomu mám - zaharada. Něco jsem slyšel o německu, že je někdo takhle chová. Jediný problém by byl jak vymyslet zimování. Ale o tom se můžu případně poradit s panem Velenským. Jaký na to máte názor ?

Nějak tuším loni? byla na přednáškách v Muzeu docela zajímavá přednáška kolegy z Německa na téma Tamnofisek a celoročního chovu venku. MInimálně v Německu to jde, takže tady při dobře promyšleném venkovním výběhu by to mělo jít také- ale zrovna u těch marcianusek bych zimování asi řešila spíše někde vevnitř, páč ty na rozdíl od sirtalisek (jak který poddruh samože) jsou z poměrně jižně položených oblastí a přecejen naše zimy na ně asi budou dost dlouhé a tvrdé. Já měla Tamnofisky, kajmanky atd a zvířata z Evropy nebo Ruska venku od dubna do října, když už/ještě nebyly silnější mrazy a pak jsem je na zimu dávala dovnitř, protože jsem tehdá nemohla řešit nějaké nepromrzající úkryty.

No něco o tom Německu jsem slyšel, Thamnophisky právě, o Marcianusky - o těch jsem venku ani neuvažoval, jinak mám vybudované asi 6 let jezírko - teď je krásně zarostlé, bydlím v Dejvicích a za těch let se tam toho dost přistěhovalo - každý rok u nás přistává párek kachen, mám tam čolky obecné, skokany zelené a skřehotavé, šídla modrá ad. Ale nejvíc mě překvapila ta natrixka :). Uvažoval jsem o nějakém "oklecení" jezírka s nečím zapuštěným do země a možná i podezdívkou. Zatím je to ale pouze plán. Nebo uvažuju o nějaké řadě podezdívky + sloupky a mřížka se svařeným jemným pletivem - nějaká jezírka s prutokem - můžu napojit na jezírkový filtr takže by s vodou problém nebyl. Co se týče zimování např Thamnophisek - nějaká 1-1,5 m hluboká díra s pár kamenama dole - ale o tom zatim nemám přímou představu - jestli někdo znáte pana Velenského a jeho Trójské tessellatky - tak s tím se o tom poradím. Podle mě by o tom mohl něco vědět díky podplamatkám. Jinak marcianuskam jsem dneska nabídl potěr z Vltavy a hurá, už žerou - Všem moc díky za rady