Jednou, když jsem byla malá, jsem pod okny na sídlišti "venčila" dvě želvy. Dodnes nechápu, jak jsem mohla být tak nepozorná, ale jedna se mi z ničeho nic ztratila. Nebyla nikde k nalezení a po několika hodinách hledání spolu s rodiči a kamarádkami jsme to vzdali. Samozřejmě to pro mě byla velká tragédie. Mamka byla ale naštěstí aktivní a vylepila po sídlišti plakáty, že se pohřešuje želva . Po týdnu mi ji domů donesli nějací dva malí kluci, dostali odměnu a všichni byli zase happy. Zazvonil zvonec a pohádky je konec