Taky máte poslední dobou zkušenost, že některým začínajícím chovatelům doporučíte a zdůrazníte jaké má vytvořit pro novorozené hádky podmínky pro chov do začátku (ikdyž informací je už dnes všade majlant-stačí hledat), a dotyčný si asi myslí něco o pr.eli? Nechci teď nikoho urážet, ale v poslední době mi fakt s některými zájemci o hady dochází trpělivost.
Klasika: Pro mláďata užovek (dorůstající do délky 1,3 m) doporučuji: Alespoň po přechodnou dobu chovat v obdobných podmínkách jako já.
To znamená: Plastové krabice s plochou dna cca 20 x 20 cm, na papírových utěrkách, přehledná,jednoduše zařízená s jedním úkrytem (obvykle kousek kokosové skořápky) + misku s čistou vodou. A hlavně samotného hada co nejméně rušit!
Letos se mi to stalo u porphyraceek. Ještě extra upozorňuju zájemce jací to jsou stresáci.
Pan pseudo-chovatel si asi myslí něco o prd.li (co mi bude kdo vykládat, mám svůj rozum - vždyť už chovám guttku) a mládě velikosti cca 25 cm klidně vypustí do nádrže s plochou dna 80 x 50 cm (to by mi fakt trefilo), s dekorativně upravenou zadní a bočními stěnami, plno úkrytů (ať se má dobře - kluk jeden, ať má co možná největší prostor pro lezení). A pak se diví, že zvíře zaleze do první štěrbiny a není ochotno vylézt a prolézat prostorem jak si původně pan pseudo-chovatel představoval. Následují i problémy s přijmem potravy, protože nedokáže pochopit jak je vůbec možné, že původně žeroucí hádek není schopen dohledat holátko ledabyle položené na dně terária. Po 14-ti dnech po odběru se mi ozve, sdělí mi všechny peripetie se zvířetem a už spekuluje zda ho nemá násilně nakrmit!
Nejhorší na tom všem je, že původně bezproblémové zvíře, z kterého měl člověk radost jak čile se k světu mělo - zkur.í. Poslední dobou už ztrácím sílu i vysvětlovat kde dělají chybu, protože letos už se našel i takovej …, kterej se snažil se mnou i smlouvat (třeba jestli by nestačilo zvíře přendat do doporučené krabičky jen na nakrmení). Jako by záleželo na mně, jak celou manipulaci bude zvíře ochotno snášet. Nejsem schopen už některým vysvětlovat, že prioritou musí být, jak se cítí v nové ubikaci samo zvíře. A že nelze ohýbat potřeby zvířat do svých představ.
Já obvykle přenechávám zvířata až po té, co si alespoň 3x po sobě vezmou sami hole. A porphyracee mi opravdu překvapily jak žravá to jsou zvířata od narození. Tvrdím že porphyracee jsou zvířata nikterak na chov náročná a tedy jsou vhodná i pro začátečníky. Jen jim dát co potřebují. Dokonce si myslím, že vzhledem k jejich nenáročnosti na vytápění (ideální chov při pokojové teplotě), jsou předurčeny (vzhledem ke stoupajícím cenám energií) jako ideální zvířata do budoucnosti. A proto mi tak s.re, když pak vidím že se dostanou do rukou lidem kteří nejsou schopny pochopit co potřebují.
Nakonec když tu člověk čte některé dotazy (aniž bych chtěl teď někoho urážet), nemůžu si pomoct, ale mám pocit že úroveň teraristiky klesá.
Máte taky takové zkušenosti a nemáte ten pocit taky?