Ježouny máme jen tři, nepříbuzné, různé barvy, takže úplně asi radit nedokážu, nicméně:
Za prvé - krmíme podle chuti a hladu ježků, ale pestře - vlhké granulky pro koťata, kapsičky, podrcené hmyzáky, zophobase, vše velmi! lehce sypu na střídačku Roboranem nebo Plastinem, - žrádla prostě kolik si za večer vezmou. Nakrmím večer a ráno misky vyleštím. (většinou) Voda prakticky bez výjimky denně, i když by měli vydržet docela dlouho.
Za druhé - zápach - asi smrdí, nicméně já je necítím. Ale moje rodina ano. Někteří konají potřebu na jednom místě, ale není to pravidlo, někdy se spustí i ti vzorní.
Za třetí - jeden večer neřešte, to je prostě pro ježatce smůla, nic nechyt a jde spát hlady, komu z nás se to nestalo, že. Ale vodu by měl mít, alespoň pro dobrý pocit chovatele.
Určitě bych je přes den nebudil, to nedělá dobrotu.
Ochočení - máme dvě holky a samečka, jsou to zcela vyhraněné povahy - chočení na tom nic nemění. Jedna holka zlatíčko, druhá náladová, sameček Ruda Neruda. Všichni od šesti týdnů, ke všem se chováme stejně. Projevují se prakticky stejně jako od pořízení. Naše děti je statečně po večerech tahají všechny zhruba stejně, ale ne všem ježounům to stejně vyhovuje. Sice nekousnou, ale myslí si svoje, maximálně se pokadí, když už nás mají opravdu dost. Na kontakt se asi dají zvyknout, ale ne všem se líbí. Červa z ruky vezmou všichni, ale úplní mazlíci to tedy nejsou, to ani náhodou.
Máme je necelý rok, těšíme se na odchov, snad se zadaří.
Prostě jestli chcete milého ježečka, raději zapomeňte na barvu a hledejte u chovatelů hodné a nebojácné mládě, možná mu to zůstane i nadále.