Leguán ochočování
Ahoj všichni,
přečetla jsem si dost z této poradny a doufám,že při ochočování postupuji správně. Jen mám teď dotaz - mám leguána cca 7 měsíčního a při ochočování samozřejmě po mě švihá a snaží se kousat. Necháváte je ať si švihnou popř. zakousnou se do Vašeho prstu? Zkusila jsem to, aby věděl že i když mě rafne tak je mu to na nic, ale je to dobře ho nechat?
Díky za odpovědi. Hanako
Podle toho kolik vydržíš. Já se kousancům raději vyhýbala.On legu tak daleko nemyslí, že by vnímal, že neuhneš. Spíš jsem používala klepnutí po nose, když chňapnul(můj instinkt, bránit se), ale naši legové jsou v podsatě dobráčci.Artur má na kontě 2 kousnutí jako mimčo a jedno jako adolescent, Amosko je na tom hůř, ale zase to kousání trvalo jen od dubna do září a pak se stal mazlíkem.
Jsou to nervy no.
Mám přibližně stejně starého Legoše a ze začátku to byly nervy. Kolikrát jsem myslel, že si ublíží jak zdrhal po terárku. Ocasem nešvihl ještě ani jednou, ale kousnul mě už víckrát jen tak lehce. Všechno to je hlavně o trpělivosti no. 
Každopádně kdyby švihal ocasem asi bych měl strach, že by si ho mohl urazit, ne o mě, ale o nějakou větev, takže bych se tomu švihání spíše vyhnul. 
Paní Velenská to pekne povedala:ochočení - "ja to slovo nemám moc ráda..." a ja tak isto neznášam slovo ochočení...
jak ho máš dlouho? A podařilo se aby nejančil po terárku? Ten můj zatím moc nezdrhá, ale švihá a kouše dost.
od r. 2007,sú v pohode všetci 3.,samozrejme podľa ich momentálnej nálady.
švihat ho nenechávej a kousat taky ne. A hned ze několika důvodů -1. Ničím tím nepomůžeš, jak už psala Kája: leguán tak dalece nemyslí, aby si uvědomil, že kousnutí nemá účinek. 2. až tě pořádně nabere odrostlejší leguán, zjistíš že nebyl dobrý nápad nechat se kousat. 3. Pro něj je kousání a švihání ocasem přirozená reakce na něco, co se mu nelíbí. takže když se brání kousáním, tak prostě zanech činnosti, která se mu nelíbí. Násilím si náklonost toho zvířete nevynutíš. musíš mu dát tolik času, kolik chce on a taky počítat s tím, že ne všichni leguáni jsou mazlové.
jinak vláken jak postupovat při ochočování leguána je tu přehršel, stačí pohladat:namátkou třeba
http://tera.poradna.net/q/view/195169-leguan-zelen y-chocenie?page=r195186#r195186
Ako som už viackrát písal,chce to čas.1. vecou je podľa mňa terko umiestniť hore a pristupovať k legovi odspodu.Vtedy má väčší pocit bezpečia.Rána chvostom je bosť bolestivá.Ja v rámci terka móžem s nimi manipulovať podľa potreby.Ale- musia mať na to náladu.Vedia,hlavne samice, dať rázne najavo svoj nezáujem.Samec ten sa sám dožaduje pozornosti,často škrabe na dvere terka,po otvorení mi vylezie na ruky a nechá sa škrabkať.Ale keď mu niekedy prdne v šiške,tak tiež útočí.
Ten můj pepan se nachá hladit třeba pul hodky a když za ním dojdu o dvě hodiny později tak na sebe nenechá ani sáhnout, je to tak že to nejsou zvířata na mazlení, ale na pozorování jak se chovají.Chce to fakt trpělivost a nic nedělet proti jeho vůli, jak se začne brátit tak se raději stáhni a nech ho uklidnit a tak pořád dokola než si zvikne.Ale jak říkám jsou to mršky náladové.
Právě - kdysi ( před 20 lety) jsem 2 měla a to byla doba, kdy se krmili občas hmyzem a myšatama a nikde nebylo, že by se dali socializovat. Takže klasika -vyrostli z nich prevíti na které se muselo jen s rukavicema. Teď jsem si pořídila mrně a u toho bych nechtěla udělat žádnou chybu. Díky za rady.
Zkuste adresu www.leguanzeleny.cz nebo zooexotic.cz nebo dinystranky, jsou to specializovaný weby jen na legoušky. Pečlivě pročíst, já mám legoše dva a pořád čtu fóra dokola, vždy se něco nového dozvím.
jasně - ty už mám pročtený, jen jsem se právě nikde nedočetla s tím kousáním
Jj, já je měla v té době taky- 8 zvířat, přístup ke všem stejný. No a co se týče povahy, tak tam v podstatě byly 3 skupiny zvířat: taky jsem měla prevíta, co si prostě nezvykl. Zrovna naschvál ten, co s nim bylo potřeba více manipulovat, protože měl největší zdravotní následky po importu. Ale zase pak taky vytvořil s 1 samicí rozmnožující se pár. Pak byli většinoví, co si časem nechali sice leccos líbit i se vyndat a podrbat, žrali z ruky atd- když měli náladu. Když neměli, tak mě klidně rafli. No a krotká ve smyslu přítulná byla z těch 8mi akorát 2 zvířata, oba samci.
No a co mám teďka různé černé leguány, tak je to to samé- někteří jsou pořád bojínci, jiní mně tolerují ve smyslu že neutíkahjí do úkrytu když se objevím a jiní mi klidně vylezou na ruku a nechají se nosit. A nejnápadnější je to u odchovových mláďat, některá jsou při stejném přístupu vysloveně až drzá, jiná pořád rezervovaná až plachá.