souhlasím s příjemným tématem týkajícím se opravdu chovatelského špeku, sám bych do tohoto s nějakejma zmijíma zkušenostma asi nemohl moct nového přispět a sem sám překvapen uvedeným z poznatků Auri...
občas se mi ale nějací stromáci/trimáči v terárkách objevili (šlegové, ted aktuálně Prot.jerd.xanthomelas) a co od starších znalců člověk na exkurzích u terárek vykouká, na srazech KKT nebo u píva na živé exotice vyslechne, se mi všechny druhy doposud dařili (v případě mládat zatím v podobě udržení naživu - odchovy zatím žádné) v dost podobných podmínkách: jako substrát rašeliník (pod nim třeba ještě noviny - aby vše rychle vyschlo), nějaká větší miska s vodou (lokálně zvýšená vlhkost) a minimální teplo (řeším 15 wat žárovkou), celej strop větračka a hadi na žrádlo co jim chutná - pokud jde hole, jinak hold gekon - krmim málo - dva týdny jsou úplně ideální doba mezi sousty, v řadě zvláštních případů a u importů bych čekal jako vážný problém také stres, který může vyvolat řetezovou reakci metabolických problémů či namnožení patogenních parazitů, které mají plazy běžně v trávicím traktu či jinde - u stromových věcí bych řekl i častěji než u terestrickejch..., zatím po všech terárkoách v současnosti jsem zahlédl subann. i wágleří samice, opět s těmi samci to na mne působí jako alfa omega
navodění podmínek či stimulace k reprodukci je u importů obyčejně problém a chce-li být pak člověk tím, kdo konkrétní druh valí v odchovech - musí se tomu laboratornímu experimentu určitě postavit v maximu položených možností... pěkným případem současné módy v akvaristice import versus F1 jsou L-sumci (to jen odbočka jak markantní rozdíl těchto dvou generací může být v lidské péči)
za sebe popřeji všem dvěmi hesly: odvážným štěstí přeje a blbec má největší brambory