Kromě strašilek lze obdobně chovat i lupenitky, kde podobnost s pavouky nehrozí. Přikláním se k těm co radí nějakého malého nenáročného gekona, třeba skupinku Lepidodactylus lugubris. Nebo gekončíka Eublepharis - okolo něj určitě nemusíš skákat každý den jako okolo jiných zvířat, třeba psa nebo kočky. Má to taky tu výhodu, že tou dobou, co jsi chtěla začít lapat ještěrku už dávno budeš mít dilema vyřešený. Určitě není dobrý si jako váhající rovnou pořídit chameleona nebo velkou agamu - jsou přece jen náročnější na péči i prostor a tu odpovědnost a protopenou /prosvícenou elektriku.
Ale co tady nikdo nezmínil je nutnost krmit živým hmyzem, tedy ten hmyz ve vhodné velikosti mít k dispozici, smířit se (včetně rodinných příslušníků) s jeho vzhledem, nutností s ním manipulovat. Takže pokud opravdu chceš provést na sobě předem nějaký test, kup si , třeba dneska, do toho akvárka, co máš, krabičku cvrčků a zkus se s nimi nějak technicky i duševně vyrovnat a testovat zda ti přežijí. Protože bez nich začátečnická plazařina nepůjde, ledaže bys chtěla ovšem jít do želvičky, což by mohlo být taky řešení, žeano?

Poznámka na okraj k zamyšlení: na silnici na úseku 500m cestou domů nacházím trvale desítky přejetých slepýšů skokanů a ropuch, kterým je tímto k ho.nu, že jsou na vyhlášce chráněných druhů Je to vážně taková hrozná věc si z jakýchkoli pohnutek či bez jakýchkoli hlubších pohnutek či pro srandu na pár dní zcela ilegálně vzít takové zvíře do vhodných podmínek na pozorování domů, koukat jak leze, žere, s.re a podobně a pak ho zas pustit?? Neudělá člověk víc škody na naší fauně za pět minut s volantem nebo s insekticidním sprejem v ruce? Dneska si děti hrají tak, že na tabletech virtuálně krmí vitruální (po)tvory, my si jako děti tahali domů housenky a jiný hmyz ve sklenicích, což dnes děti ani dospělí nepochopí a pokud by to někoho napadlo, tak každý (podotýkám, že domácího plaza ani obojživelníka jsem osobně doma nikdy neměla ani jako dítě) začne radši řešit proč to nejde a ne jak to půjde.