Já nevím, každý chová podle sebe, ale myslím, že nízká teplota u malých želv způsobí akorát dlouhodobé vysedávání pod lampou...

"...Dostáváme se k jádru věci a to teplotě pod zdrojem (žárovkou, UV lampou...) kde je potřeba podle mě jednoznačně vyšší teplota v rozmezí 40 - 45°C pro letní teploty a simulaci tohoto období. Tak jako na sluníčku. Jinde doporučované tepoty okolo 30 - 35°C jsou silně podhodnocené a mají za důsledek jen dlouhodobé vysedávání želv pod zdrojem a to hlavně z důvodu pomalého a nedostatečného nahřívání, ano jsou správné pouze v případě, že simulujeme jarní, podzimní nebo útlumovou část roku. Každá suchozemská želva včetně mláďat bez ohledu na věk má mechanismy sebekontroly a sama si nadávkuje čas potřebný k dosažení optimální teploty tak jako v přírodě. Tvrzení v článku, jenž mně poslal jeden tazatel, že teploty pod zdrojem u mláďat způsobují měknutí karapaxu "syndrom přehřátých želv" považuji za naprostý blábol nehledě na hodnotu °C tepla. Je to absolutně matoucí informace.

Fajn chce se mně říci, je to každého věc, ale syndrom přehřátý želv je naprostý výmysl. Jde o nepodložené tvrzení něco, jako kdybych já napsal o syndromu nedohřátých želv. Vypadá to sice vědecky, ale jestli jste někdy byli v Zoo Praha nahoře kde chovají G.pardalis, tak mláďata tohoto druhu tam mají Osram UV 300W a mohou se přiblížit dobrovolně až na 15 - 20cm k ní a žádná nemá onen syndrom! Vymlouvat Vám to nebudu, ale želva, která si může teplotní rozhraní vybrat je spokojená želva a tak jako Vy se neupečete na sluníčku dobrovolně ani želva se, tak nezachová. Připomínám, že chovám 9 druhů suchozemských želv a tento syndrom jsem nikdy nepozoroval ani nezažil a to mají maximální teploty pod zdroji většinou všechny želvy při simulaci letního období. Samozřejmě když želvy někdo opéká celoročně jako buřtíky na maximum bez změny, bez možnosti výběru dostane se do problémů s nemocnou želvou nikoliv oním syndromem a pak je její chování nepředvídatelné a hrozí i tyto a další komplikace. Mláďata se sice vzhledem ke své velikosti rychleji prohřejí a následuje ústup do stínu nebo jiného prostředí, což je naprosto přirozené chování. Něco jiného je, ale trvale přehřáté terárium bez možnosti poskytnout želvě zchlazení, tam dochází k trvalému přehřívání a tím i hrozí úhyn nebo poškození zdraví!"

Tohle publikoval p. Junek - 10 let chová mláďate a má u nich teploty (pod UV výbojkou) 40-45°C a žádná jeho odchovaná želva netrpí oním syndromem. Potvrzuje se to i v zoo praha, jak p. Junek psal...

Ano, malá želva se rychleji prohřeje, ale tak jako dospělec, umí velmi aktivně příjmat (a využívat) teplotu okolí, takže jakmile se dohřeje, odejde do "ochlazovny"...