Ano, venku se na sluníčku, kde je 40°C nevyhřívá - a to je také vtip. V létě je totiž na slunci takto vyšší teplota až kolem poledne a to už je želva nahřátá (protože slunce zaíná svítit mnohem dřív), proto se pak slunci vyhýbá. V teráriu: 1. možnost - pod výhřevkou 40-45°C, želva se příjde nahřát, řekněme během hodiny (dejme tomu) se nahřeje, proto odejde do chladnější části. 2. Možnost: pod výhřevkou máme 35°C, želva se jde vyhřát, za dvě hodiny je nahřátá, tak poodejde do chladnější části. Tak jako tak později odejde do studené části a to udělá v ten moment, když je nahřátá na "provozní teplotu" a v obou případech je ta "provozní teplota" naprosto stejná.


Naopak nesouhlasím s tím, že želvy jsou schopny se nahřát na "provozní teplotu", když jsou v prostředí 13-15°C (v místě, kam svítí slunce), protože v této teploě spí.

P.S.: Já mám akvárko 60 x 30cm, nad substrátem (asi 15 - 20cm od sťěny akvárka) mám výhřevku a pod ní mám (v tomto období) 43°C a v chladné zóně držím teplotu na 26°C. Při menších teráriech se totiž musí dodržovat větrání.

Prostě podle mě je "syndrom přehřatých želv" nesmysl - vždyť i v přírodě: pokud chce být želva na slunci, tak tam bude, pokud tam být nechce, tak tam nebude.

To, že je to blábol, tvrdí i Nataša Velenská, která má se želvami x let zkušeností. V její knize "Želva zelenavá" píše v sekci "odchovy mláďat" - "...při správné teplotě 28°C, s místy v rozích jen 20 - 25°C teplými a výhřevnou čerpací stanicí s 40 - 45°C..." - píše s výhřevnou "čerpací" stanicí 40 - 45°C a nemá problém. Mimochodem je jí 53 let a teraristice se věnuje desítky let.