Tak problém je, že "demokracie" se v době krize hodnot stává vládou průměrných a omezených. Všude je spousta různých hlasů a iniciativ. Všichni křičí a řvou. A kdo si co vykřičí a vypapíruje, tak to asi bude. Kdyby vznikl silný spolek v rámci EU, tak věřím, že si to "vykřičíme a vypapírujeme". Je to prostě celé mašinerie, která v různých sférách lidské činnosti protkává celé společenské spektrum. A rozhodování je v rukou nekompetentních byrokratů, což je podle mě to, co EU jako takovou znatelně oslabuje. Slabé a nekompetentní řízení spolu s krizí hodnot vytváří tu beztvarou šeď, která začíná postrádat svůj lesk a kouzlo.

Tak byl bych asi ochoten se zapojit do nějaké smysluplné iniciativy. Na druhou stranu ale začíná vítězit pocit laxnosti a orientace na hledání naplnění vlastního života nějak jinak. Už mě prostě nebaví, křičet, papírovat a do nekonečna něco řešit. Přirozený vnitřní klid by mi vůbec nevadil. To se ale v takovéto společnosti hledá těžko. Má to tu i své výhody, ale s tím zřízením a orientací společenských hodnot by se mělo něco dělat. Svoboda totiž skvěle funguje pouze tehdy, když jde ruku v ruce se silným smyslem pro zodpovědnost a disciplínu.