Tak patent na rozum určitě ne. Ale všichni nějak s tím životem něco děláme a nějak ho žijeme. Hledáme řešení a neházíme flintu do žita. Každý jsme trochu jinde, ale přeci máme něco společného. Mně hlavně zabředávání do těch "českých problémů" strašně unavuje. Už tím, že to řešení, obdobně jako ty, vidím jinak a jinde, než většina našich spoluobčanů. Zvlášť teď, když stojím na důležitých životních křižovatkách, tak bych rád měl slušnou a svobodnou půdu pro život a pro své rozhodování. Komunismus a levicová diktatura, to by mi právě moc nepomohlo. V žádném ohledu. To je cesta akorát do větší bídy (nejen materiální, ale i mravní) a lenosti. Ty věci, které nejsou ideální by se měly řešit úplně jinak, než unáhleným volením levice a nějakými zkratovitými řešeními. V první řadě by se měli všichni lidé zamyslet tam někde uvnitř.

Voličům levice bych také rád oznámil, že právě mi dnes padla. Měl jsem akorát hodinu na oběd a večer hodinu na posilovačku (o pauzách mezi sériemi Facebook ). Jinak celý den v nasazení. Mám prostě cíle a teď je to takhle. Až se něčeho dosáhne, volného času bude víc. Rozhodně tenhle styl života nikomu nenutím. Jen chci, aby levicově založení občané volající po jistotách viděli, že výsledky prostě nejsou zadarmo. A neměnil bych. Všechno to nedělám jenom pro sebe.

I když to není zdaleka ideální, za komunismus bych neměnil. Komunismus by mi totiž asi tak 90% nejúžasnějších věcí v životě nikdy neumožnil. Za komančů bych se asi třeba po Skalistých horách moc neproběhl. Nemluvě o možnosti žít v cizině nějaký ten rok. Mohu si podnikat a vybírat si práci, která mě baví. Kolem je spousta věcí, které nepotřebuji a nechci. Ale třeba po nich touží někdo jiný. Všichni si totiž můžeme vybrat. Já zase toužím po něčem, co taky není zrovna běžné. Když nemohu něco tady, mohu si pro to jít tam, kde to najdu (když se mi to tu bude zdát moc "busy", můžu pár let žít jinde, dělat tam jiné věci a orazit si). Mohu vždycky přijet domů. Na Zemi je 7 miliard lidí a ne 10,5 milionu...

Je to ÚPLNĚ bezpředmětná debata. Pravda je taková, že každý by měl být šťastný na té cestě životem, kterou si vybral. Námitky se nepřijímají. Zažil jsem i velmi špatné chvíle. Ty ale pro člověka se správným přístupem nikdy netrvají věčně.