výška vody - trachemys s. s.
Dobrý den,
jen předem doufám, že mě tu nikdo nenapadne, že to tu už bylo 1000x a pod. Nemám bohužel čas procházet celý veb a to, co jsem našla si poněkud protiřečilo, stejně tak i dostupná literatura.
Před cca 14ti dny jsem adoptovala želvu žlutolící ze záchranné stanice vodních želv. Želva se jeví zdravě, žere, vyprazdňuje se. Je jí prý cca 1/2 roku (nelíhnou se ale malé želvy pouze v červenci a srpnu???, takže by jí měl být rok?). Nicméně želvičky karapax má 7cm. Nyní má na dně akvária z poloviny písek a z poloviny kamínky. Má rohový plovoucí ostrůvek a jednu vodní umělou květinu, na které taky může "viset" a odpočívat. Výšku vody má 13cm od včera, takže začla i pěkně plavat. Nejprve jsem měla výšku vody jen cca 10cm, ale to pořád postávala na dně a jen vystrkovala hlavu. Ale chci se zeptat na to, jestli je nyní výška vody v pořádku? Nechodí vůbec na ostrůvek. Teplotu vody má 28°C a na ostrůvku je 35°C. Než jsem sehnala ostrůvek, měla jen v prostřeku květináč, na který si mohla vylézt, ale ani tak nikdy celá nevylezla. Na ostrůvek taky vůbec neleze, ale co má vyšší hladinu vody, tráví víc času i pod vodou a pod ostrůvkem se jí líbí, "číhá" z pod něj ven, co se kolem děje. Nevadí, že se nechodí vůbec slunit na ostrůvek? Známky nemoci nijak nepozoruju, ale nerada bych aby onemocněla, chci jí zajistit co nejvhodnější podmínky. Poradíte mi prosím, jak to správně zařídit?
Děkuji
Dobrý den.
U trachemysek obecně platí čím vyšší hladina vody tím lépe, samozřejmě s adekvátní plochou dna. Jsou to plavací želvy. Klidně můžete ještě zvýšit. Já u svých mám cca 30 cm a šlo by i více. Sedmicentimetrová želva je určitě starší než půl roku. Podle mého názoru zbytečně přetápíte. 23 - 24°C teplota vody je daleko vhodnější a přirozenější, navíc se bude méně kazit voda.
Hodně zdaru.
dobře, děkuji, zařídím to
Přesně tak, takto velké zvíře je starší 1 roku (roční trachemysky v optimálních podmínkách mají měřit +- 6cm v karapaxu). Hladina vody u mláďat se doporučuje a vždy doporučovala tak, aby bylo mládě schopné se nadechnout aniž musí pracně plavat, tzn. opírá se o přední nohy, má natažený krk a "zadkem" přitom sedí na dně. Zpravidla tato výška hladiny odpovídá i pravidlu třínásobku výšky karapaxu, který zároveň chrání mládě před utopením v případě otočení na záda a nemožnost se v mělké vodě otočit. Samosebou je možné namítnout, že v přírodě želvě nikdo hladinu neupravuje, na druhou stranu mláďata žijí a hledají potravu na mělčinách a to jak kvůli její dostupnosti, tak kvůli teplejší, prohřátější vodě(ostatně nelíhnou se na vodní hladině, ale v substrátu na zemi, takže dozajista mají pak blíže opět k mělčině než do hloubek). Také je třeba vzít v potaz, že i tam, kde je hlubší voda, bývají spleti vodních rostlin poskytujících jak větší bezpečí a možnost zmizet z očí predátorům, bohatá potravní nabídka (vodní larvy, plži, mlži, larvy obojživelníků), zároveň však i možnost být blízko vodní hladině - tedy mít možnost se relativně rychle nadýchnout v případě potřeby a taktéž využívat každou vhodnou chvíli ke slunění.