Pořád nejsem uspokojen . Tohle jsou vše možné okolnosti, které znám. Ale nezajímají mě teď vůbec projevy uštknutí u člověka a různé vlivy týkající se jeho věku, alergie, místa uštknutí, atd. Tohle teď nehraje roli, berme třeba průměrného zdravého muže určitého věku. Nebo laboratorní myš. To je úplně jedno. Zkusím to zredukovat na dvě jednoduché otázky:

1) Mají zmije na jaře v zasobě více jedu než by mohly mít (a mají) i jindy v průběhu roku?
2) Pokud je zmije "nabitá*", znamená to, že by v totožné situaci vypustila více jedu, než "nenabitá**" zmije?

* berme jako teoretické maximum jedu co může v sobě mít bez ohledu a roční dobu
** berme jako ne úplně vyšťavenou/vydojenou zmiji, která požád disponuje dostatečným množstvím jedu, ale už není na maximu

Ve Voženílkově knize není zmíněno, za jakého ročního období ani jakého pohlaví bylo těch 20 zmijí, kterým jed odebíral. Ikdyž předpokládám, že i tyhle data musel mít tehdy k dispozici, jen je nezveřejnil. V té knize opravdu není nic konkrétního k tomu, že by na jaře měly zmije víc jedu. Je tam pár obecnějších vět (str. 13):

Jed se shromažďuje v pružných kanálcích žlázy a její objem se tak postupně zvětšuje. ... Žláza pracuje neustále, ale s měnící se intenzitou podle stupně naplnění. Její činnost je ovlivněna také počasím, zdravotním i psychickým stavem hada.

Pokud tam někde jinde je zmínka o jarní nabitosti, tak budu rád za nasměrování na které stránce.

K té mnou s nadsázkou uvedené "hodnosti" zmijí: Spousta lidí si myslí, jaké jsou zmije svině, když jsou jedovaté a uštknou. Já naopak tvrdím, že jsou strašně trpělivé a hodné, a když už uštknou, tak do nás nevypustí vše, ikdyž by mohly. To byla jen taková vsuvka.
Jinak ten samec z fotky je pravděpodobně před svlékáním, možná už po odkalení, tedy má na sobě další znecitlivující/zneprůhledňující vstvu navíc.