Uštknutí zmijí obecnou

Pokud nejste alergická na živočišné jedy tak to dáte.Ono kousnutí Viperou berus se v naší zeměpisné oblasti dost přehání.Máte fotku kousnutí? Víte jistě,že jde o kousnutí zmijí?Víte největší problém je šok,ale ten asi nemáte když tady píšete.

Pořádně nevím, jestli to byla zmije. Had mě nikdy nekousnul, natož uštknul. Ze začátku mi ranky mírně otekly ( jak po popálení kopřivou, ale nesvěděly )a místo kolem zčervenalo, asi po půl hodině zčervenání i otok zmizel. Zůstaly mi malé ranky, jen takové tečky cca 1 cm od sebe.Jdou poznat skoro jen hmatem.Už to jsou asi 2 hodiny. Chtěla jsem nějakého hada vidět ve volné přírodě...

a nebylo to spíš kousnutí od pavouka?

Já bych řekl že plazi jsou ještě zalezlí. Zatím jsem ani tu ještěrku neviděl. Nemělo by Vás ohrozit uštknutí jak už bylo řečeno pokud nejste alergik.

Když se procházím kopřivama tak se nemůžu divit,že mě kopřivy popálí. Nebyla to zmije, ale kopřivy. To je dotaz, zase...Asi stejnej jako když sežeru dvě kila jahod a budu se ptát jestli následnou kopřivku mám z jahod nebo z toho, že mě třeba v autobuse uštkla (bez povšimnutí)kobra....
To, že se na kousnutí beruskou běžně neumírá, neznamená, že si toho kousnutí nevšimneš...

Jooo jahody, to sooo svině

Přikláním se k cejnovi. Nezdá se mi, že by někdo přehlédl ušknutí zmijí. Ona někdy i ta kopřiva pěkně žahne a po rozškrábání můžou být i ranky. Nebo nějaký hmyz.

Tady ceek chvili neni a nestaci se divit

Nehlede na to ze po zime bude mit beruska docela pekne nabito, takze se mi nechce verit, ze by to jen svedilo, zarudloa nic... Pokud jsou tam opravdu vpichy vedle sebe, priklanel bych se k verzi Auri o pavoukovi. Je u nas par druhu co prokousnou kuzi a zaprednice dokaze i pekne zneprijemnit nedeli

Jen takova ma uvaha (obecne adresovana), sam nevim jak to presne je:
Zajimalo by me, odkud se bere to, ze zmije maji po zime "nabito" a ustknuti by pak melo mit horsi nasledky? Netusim jak dlouho trva synteza urciteho mnozstvi noveho jedu, ale nevim proc by jej mely behem zimovani, kdy jsou vsechny pochody v utlumu, tvorit vice nebo dokonce do zasoby? Vzdyt ty jedove zlazy taky nejsou nafukovaci do nekonecna a nevidim duvod, proc by jejich "naplnenost" mela byt vyrazne jinaci na jare po odzimovani, nez treba uprostred leta? Je toto nekde nejak popsano?
Dalsi vec je, ze zmije jsou na nas pri ustknuti defakto velice hodne, protoze pokud je vylozene nejak nemasakrujeme, tak clovek dostane vetsinou jen velmi malou upozornovaci davku, aby si priste pamatoval, ze nektere veci nejsou na hrani. Kdyby nas chtely "zabijet" a delat vetsi problemy, tak toho vypusti mnohem vic, bez ohledu na rocni dobu. Rozhodujici je podle me spise stupen podrazdeni zmije a okolnosti, ktere ho vyvolaly.
Proste jsou to uzasne a inteligentni zviratka .

No neco o tom pise Petr Vozenilek a pokud zmije jeste nezrala a je vetsi, tak muze (a stava se to) mit jedu vic nez je obvykle. Ted nevim ta cisla, ale na zabiti cloveka by to stacilo v pohode, pokud by pustila fakt hodne. Myslim, ze se to tu na TP i nekde psalo, ale hledat se mi to nechce. Nastesti se to nestava.. Snad se vyjadri nekdo kdo vi presne..

Knizku Ty zmije samozrejme znam, bylo to tusim 15 mg sucheho jedu a par zmiji vydojilo i vice, ale to bohuzel neni uplne odpoved na moje otazky .

já to teda zkusim, okolností je víc, takže kompozici si vytvořte v souhře faktorů:

1: zmije nepřijmou od podzima (to i před zimováním celou řadu týdnů) do jara, samci skoro až po dobu po reprodukci, jediné sousto, tj. skoro půl roku!, během sezony je příjem/využití jedu nepravidelné, ale může být aj poměrně časté - zmije se vyskytují většinou v dobře úživných biotopech, gravidní samice jsou i vcelku žravé...
2: samci mají v plném proudu hormony a samice krom mnohem větší velikosti (s tím i zásoby) vykazují mnohem vyšší stupen agrese v ohrožení
3: v dobu na jaře jsou do poslední vteřiny zcela bez příznaků jakékoliv plachosti (moje častá zkušenost: bez absolutních projevů snahy o únik by se dala vzít mnohkterá aj volně do ruky, avšak do určité chvíle, kdy se slunkem rozpálený had probere v situaci v jaké se nachází a skoro se v ruce nedá udržet...) - vše ve snaze se maximálně po zimě vyhřát, šlápnout na ní je vcelku snadné především v tuto dobu, kdy neprchají - viz přiložené foto samce, který se letos nechal dobrých deset minut fotit, záběr je jeden z posledních - typický jarní zvědavě nadržený výraz samců, ze vzdálenosti asi 20 cm..., v té souvislosti pak bod následující...
4: na jaře je každý člověk mnohem citlivější pro jakýkoliv biochemický střet s naturou (od pylu, kopřiv, komárů, pavoukůl, klíštat - zmije je pak skoro vrchol české přírody..)

ve zmiňovamé voženílkovo publikaci je o tom psáno, prostudujte pečlivě, stojí to za to...

oni jestli jsou na nás zmije hodné nevím, typ kousance (asi by se dal opět voženílek citovat) není o vztahu tohoto druhu k našemu (myslím, že jste to jistě také myslel s jistou mírou nadnesení), ale o celé škále faktorů, které jej ovlivní, s tím v plné souvislosti s množství injektované koktejlu, od úhlů zubů a cílové plochy při uštknutí po roční sezonu, typ výpadu resp. také celkovou polohu hada, pre- post- i samotná gravidita, malej vs velkej had, samice vs samec...atd...atd...atd..., vámi zminované dávky, které zmije mají, je nutné pak zohlednit, kolik toho zmije vyloučí při laboratorním odběru (teoretická dávka) a při uštknutí in natura (praktická a vždy zcela jedinečná dávka)...

snad sem do toho moc nezabředl - hezké téma

Pořád nejsem uspokojen . Tohle jsou vše možné okolnosti, které znám. Ale nezajímají mě teď vůbec projevy uštknutí u člověka a různé vlivy týkající se jeho věku, alergie, místa uštknutí, atd. Tohle teď nehraje roli, berme třeba průměrného zdravého muže určitého věku. Nebo laboratorní myš. To je úplně jedno. Zkusím to zredukovat na dvě jednoduché otázky:

1) Mají zmije na jaře v zasobě více jedu než by mohly mít (a mají) i jindy v průběhu roku?
2) Pokud je zmije "nabitá*", znamená to, že by v totožné situaci vypustila více jedu, než "nenabitá**" zmije?

* berme jako teoretické maximum jedu co může v sobě mít bez ohledu a roční dobu
** berme jako ne úplně vyšťavenou/vydojenou zmiji, která požád disponuje dostatečným množstvím jedu, ale už není na maximu

Ve Voženílkově knize není zmíněno, za jakého ročního období ani jakého pohlaví bylo těch 20 zmijí, kterým jed odebíral. Ikdyž předpokládám, že i tyhle data musel mít tehdy k dispozici, jen je nezveřejnil. V té knize opravdu není nic konkrétního k tomu, že by na jaře měly zmije víc jedu. Je tam pár obecnějších vět (str. 13):

Jed se shromažďuje v pružných kanálcích žlázy a její objem se tak postupně zvětšuje. ... Žláza pracuje neustále, ale s měnící se intenzitou podle stupně naplnění. Její činnost je ovlivněna také počasím, zdravotním i psychickým stavem hada.

Pokud tam někde jinde je zmínka o jarní nabitosti, tak budu rád za nasměrování na které stránce.

K té mnou s nadsázkou uvedené "hodnosti" zmijí: Spousta lidí si myslí, jaké jsou zmije svině, když jsou jedovaté a uštknou. Já naopak tvrdím, že jsou strašně trpělivé a hodné, a když už uštknou, tak do nás nevypustí vše, ikdyž by mohly. To byla jen taková vsuvka.
Jinak ten samec z fotky je pravděpodobně před svlékáním, možná už po odkalení, tedy má na sobě další znecitlivující/zneprůhledňující vstvu navíc.

Pokud jsou tam opravdu vpichy vedle sebe

Já bych to nepodceňoval, geograficky jsme docela blízko Transylvánie...tak možná nějakej zatoulanej...

Jediná Aurifer napsala něco s hlavou a patou k věci. Je velice pravděpodobné, že se jednalo o pavouka. Cejna by měl spíše věnovat čas správnému změnu názvu tématu, než teorii kopřiv. Velikonoce budiž omluvou

Ano - mohla to být zmije a nemusela jste si toho všimnout. Samotné kousnutí zmijí nemusí být nutně bolestivé.

Zmije obecná má velmi účinný jed, má ho však poměrně málo a šetří s ním. V průměru na jedno uštknutí vydá kolem 3.5 mg jedu, přičemž pro dospělého zdravého člověka bez alergií je životu ohrožujících cca 10+ mg. Zmije tohoto jedu může mít ale výrazně víc a jsou zaznamenány případy, kdy na následky uštknutí zemřel dospělý, jinak zdravý, chlap. Zmije ale může kousnout i "na sucho", tedy aniž by vypustila jed. Pokud začnete pociťovat příznaky intoxikace, návštěvou lékaře jistě nic nezkazíte.

To, že má zmije po zimě jedu víc, je sice částečně pravda. Jelikož u nás ale aktivuje letos již někdy od začátku března (jde o to, odkud jste), často již tedy letos něco ulovily. Proto "mají jedu méně" než ihned po ukončení hibernace - zároveň však při každém uštknutí mohou (a dělají to) regulovat množství vypuštěného jedu.

Pokud se o zmijích chcete dozvědět více, doporučuji knihu Petra Voženílka - Ty zmije. Originál je k sehnání velice těžko, na internetu však jednoduše přes vyhledávač najdete knihu v PDF podobě.

Cejna by měl spíše věnovat čas správnému změnu názvu tématu, než teorii kopřiv. Velikonoce budiž omluvou

Koukám, že ses ještě po velikonocích nedal zcela do kupy. Jinak si nedovedu tu tvou češtinu vysvětlit. Velikonoce budiž ti omluvou .
Vsadím pivo (k vyzvednutí na burze), že zadavatel nakonec nemá kousnutí žádné. Ani od pavouka ani od hada. Záleží na tom, zda se nás rozhodne pravdivě informovat, případně přidá fotky toho "uštknutí".

Je velice pravděpodobné, že se jednalo o pavouka

Pravděpodobnější než popálení kopřivou ve vysokým porostu kopřiv?

Ano, svého překlepu jsem si všiml pozdě. Velikonoce budiž mi omluvou.

Pozor, takový případ byl na Slovensku před 4 lety - cyklistka spadla na zmiji a vůbec si toho nevšimla...
Ale: "to, že Katku uhryzol had, si všimli až v nemocnici. Prezradili to dve ranky na zápästí." Viz:
http://www.pluska.sk/slovensko/regiony/z-bicykla-p adla-priamo-zmiju.html

Tuhle "urban legendu" jsem slyšela už několikrát - asi jako obligátní historky o natažené krajtě, co si přeměřuje majitele, nebo o palmě ze supermarketu, co se třásla, protože tam bydlela tarantule... Zmije, co se schovávaj v porostu kopřiv, protože jak jistě všichni vědí, jsou to zákeřná a krvelačná zvířata, přinášející zkázu a utrpení. Nic netušící oběť si myslí, že se spálila o kopřivu, ale vychytralá zmije si už mne ruce, jak nad chudákem vyzrála. Ten pak až doma zjistí, že je ve smrtelném nebezpečí OK, teď vážně...fascinuje mě, že někoho vůbec napadne, že když projde vysokým porostem kopřiv, že je uštknutý od zmije...to je, jako kdybych vypila dvě flašky becherovky a ráno si myslela, že mám virózu

Trochu mi to připomíná podobnou záležitost co se řešila asi před dvěma roky, kde paní kousnul do nohy na sídlišti v trávníku zelený had, kterého jasně viděla celá rodina. Paní bylo zle, skončila ve špitále. Nakonec z toho byla vosa nebo včela a paní měla alergii. Taky nezapomeň na ekology, kteří vyhazují z letadel paragánské zmije aby schválně trošku opepřili sezónu houbařům

pěkné téma, asi s pozdní reakcí - zadavatelka jistě už zjistila, že i ta prvotní trochu panika byla zbytečná, takových pár věcí z terénu, jsem z nejzažšího severu ČR a tady zmije už v tuto chvilku jsou odpářené a je to hodně přes měsíc co byli samci venku, ve vysokých kopřivách bych zmiji moc nečekal - ostružiny ano, ale ne kopřivy - kor vysoké, přes něž nejde moc slunko, které tedy rozhodně natvrdo v tuto dobu zmije vyhledavaj..., docela dobře věřím, že teprve v tuto dobu (po odpáření) teprve začínají lovit (samci skorostopro) - což je na množství případně injekovaného jedu důležitej faktor - toho by ste si všimla zaručeně... - možností je asi mrak, co to mohlo bejt - ono po tý zimě ty naše odpočatá těla prožene vždy nejvíc první komár, klíště nebo kopřiva, myslím, že vedle pavouka (kterej bych neřek, že by vyloženě startoval pouze s příčinou otření se o něj) by to mohly bejt jarní druhy blanokřídlejch, náhodou zalétlých pod katata, rukávů apod - Dr.Bogush jistě upřesní - vystřelím snad Andreny, Lassiogosa či Halictové (podle toho odkud jste - pokud vysoké kopřivy, asi z teploučka a nadmořského nízka)...
u nás znám případ řemneslníka co sáhl pro matroš složený v ostružinách a samozřejmě ho beruška picla, bez povšimnutí makal dál, do pár hodin se ten chlapo jak hora už proběhl párkrát na hajzlik s mírnou nevolností a průůůjmikem. Druhej den, co byl už opět s uplně pohodovou docházkou v práci zjistil, že na tom místě dřepí samice zmije - těm průjmům by se dala jistě přiřknout pokračující fyzická námaha, která urychlila průběh intoxika... podobně to umí i panika

ohledně toho, co dotyčná popisovala -2 ranky asi 1cm vedle sebe a v kopřivách bych to právě tipovala na toho pavouka. Který když spadne za oblečení a omylem se přimáčkne, tak samozřejmě kousne...asi tak před 3týdny jsem večer sbírala s baterkou futršneky a něco mě při tom hnusně kouslo za krk, měla jsem tam velkou, červenou, bolestivou hrču. Jestli tam byly nějaké další stopy po kousanci nevim, nevidim si tam Ale po pár dnech to odeznělo, neřešila jsem to...až mi za pár dní zase při večerním sbírání futršneků něco studeného spadlo za krk. Tak jsem to vyklepala a koukám, ona zápřednice. A když jsem zvedla hlavu, tak na stařině nade mnou jich sedělo hned několik, letošní teplá zima jim zřejmě vyhovovala...a už jsem měla jasno v tom, co mě kouslo pár dní předtím.

Jinak co se týče uštknutí beruskou, tak mě nabrala před lety ještě coby prepubertální dítě a můžu říct, že tak blbě mi do té doby snad ještě nebylo. Kousnutí samo o sobě prakticky nebolelo, ale ruka mi slušně naběhla a průběh intoxikace jako hodně poctivá chřipka.

Auri, miluju ty tvoje názvy "futršneky" , máš úžasný historky. Já se snad někdy na ten sraz vypravím

Jak píše Luxol a Auri. Kolegu z práce loni nabrala při sekání trávy beruska, bez toho aniž by jí vůbec viděl. Údajně ani necítíl nějakou extra bolest, kterou by připisoval uštknutí. Do druhého dne lehl s nevolností a myslel si, že má chřipku. Když mu po druhém dni začala natékat ruka a nelepšilo se to, šel k felčarovi a až ten ho vyvedl z omylu,že to není chřipka, ale následek razítka. Takže paniku bych hodil za hlavu, jen tak bez jakýchkoliv následků, by jste asi uštknutí nepřešla

Tak jsem se o něco přiučila. Možna jsem měla víc popsat situaci. Průchodem kopřiv to jen začalo. Chtěla jsem něco vidět živého. Pak mi padla do oka mírně stoupavá louka za lesem. Krásně bylo slunečno a teplo. Asi hodinu jsem ji procházela. Ale tam jsem si davala pozor kam šlapu. Tak mi to nemějte za zlé, ja vím za blbost se platí.