Rhinoclemmys pulcherrima manni - vodní filtr, živočišné krmení v zimě
Dobrý den, rád bych prosím požádal o radu,
Na příští rok plánuji založení chovu Rhinoclemmys pulcherrima manni (beru si příklad z přehledného zápisu latinských názvů Petra Hainze), želvy budou umístěny v ter. kde bude umístěna miska na vodu 40x30x5cm (DxŠxH), chtěl bych tam dát vnější filtr z důvodu, že jich tam bude víc a z vlastní zkušenosti vím, že voda v misce u želv a to i čistě terestrických, je po chvíli na výměnu. Nevíte tedy prosím o nějakém naprosto obyčejném levném vnějším filtru, který je snadno čistitelný a má potřebný výkon?
Dále by mě prosím zajímalo, zda můžu v zimě nahradit živočišnou stravu v podobě kuřecích krků za žížaly, stínky apod. - v zimě je totiž nenajdu, ale příjde mi to dost jednostranné vzhledem k potřebě těchto želv na masitou stravu.
Děkuji.
S ohledem na to, že tenhle taxon množím ve druhé generaci, dovolím si pár poznámek - spíš, než filtr, je užitečnější a účinnější pravidelně měnit vodu - mělká nádržka se obecně filtruje špatně a při velmi velkém objemu jejich výkalů je to podle mého mínění nepraktické a nerentabilní. Britové pro ně doporučovali filtr ve dnu - tedy odtah spodem. Pokud už to filtrovat klasicky, tak holt počítat s tím, že je potřeba filtr dimenzovaný na tak dvacetinásobný objem, než je objem té misky.
Co se živočišného krmení týká, docela se osvědčily malé mražené rybky vcelku (pro zvířata dost velká to sežrat), pro mrňata nitěnky, akvarijní hlemýždi etc. Navíc, živočišná potrava u nich stačí tak v 2 - 5 % podílu z celkové krmné dávky, ale pro zachování barev, zvlášť červené a růžové, je vhodné aspoň tak jednou za měsíc podávat krill nebo zmrazené gamarusy (sušené podle mého lze použít také, ale těžko budou obsahovat dostatek astaxantinu a kantaxantinu na probarvení).
Kromě mě je běžně množí a odchovy nabízí kolega Grzegorz Rafalowski ve Warsawě, pár kolegů v Německu, Rakousku a Británii, dokonce Olga Djogtěva v Kyjevě, jeden kolega v Čechách mi nedávno referoval, že se mu začalo klubat první vlastní mládě od samice odchované u mne a samce u Grzegorze (tedy rovněž druhá generace). Není tedy problém sehnat mláďata do chovné skupiny, spíš mne překvapuje, že navzdory tomu, kolikrát jsem opublikoval návod, nemám zprávy o dalších českých odchovech z té spousty importovaných zvířat rozprodaných na burzách. Mám samozřejmě vlastní finanční motivaci doporučit nákup spíš prakticky bezproblémových odchovových mláďat...
Děkuji moc.
Co jsem našel, tak nitěnky nejsou na krmení vhodné, mohou přenášet různé nemoci, protože žijí v bahně stojatých vod a i v silně znečištěných odpadních vodách.
to je sice pravda, že teoreticky mohou přenášet různé nemoci, ale praktické případy, kdy se od nich nějaký plaz a natož želva něčím nakazil jaksi chybí. O některých druzích choulostivějších akvarijních ryb momentálně nepíšu..takže se jich neboj
Díky!
Dá zdravý "selský rozum", že se nepoužijí čerstvě nalovené nítěnky odněkud od výpusti jatek. Chce je to nechat pár dní, během té doby důkladně promývat, takže se zbaví obsahu zažívací trubice.
To tedy znamená, že jedině živé a nikoliv mražené.
Prosím ještě bych měl otázku:
Doporučujete pro ně vyhřívanou vodní nádrž? Fons Bänziger to ve svém článku nedoporučuje a i mě to příjde nepřirozené, vzhledem k tomu, že pokud vodní nádrž není na Slunci, tak má stejnou teplotu jako okolí, ale zase podle mě mohou třeba preferovat prohřáté vody.
A ještě trochu odbočím, dal by jste T. hermanni a T. horsfieldii na stálý pobyt na balkón, když tam začíná svítit Slunce až kolem 12 hod?
Ještě jednou děkuji.
Děda takhle svýho žofáka chová 40 let a žije, má tvrdý krunýř bez vad, psychika taky OK, je v 5-tém patře... Já bych to tak ale nedělal, chov na betonu je nevyhovující.
Špatně jsem to napsal, v žádném případě jsem nemyslel, že bede želva na betoně, ale ohrady s 20 cm hlubokým substrátem, boudou...
Bude mít nějaké odolné Testudo, ty vydrží hodně moc, ale to neznamená, že se jí tam žije dobře. Krunýř má pravděpodobně v pořádku proto, že to byl již adultní import.
Co se samostatného vytápění misky týká, osobně to nedoporučuju. Tenhle taxon žije v prostředí zaplavovaných luk, křovinaté stepi s malými vodními plochami atd. tedy v prostředí s víceméně mělkou vodou, spíš polozastíněnou, s vysokou vzdušnou vlhkostí a s rozptýleným slunečním světlem. Voda bude mít teplou víceméně stejnou, jako hlína a opadanka okolo. Takže v teráriu přes den osvětlení lineární UV-B zářivkou (používám Narva ReptiLight nebo Sylvania ReptiStar), pro dospělá velká zvířata 25 W bodovku v rohu nad kůrou. Celý den pak buďto zajištění v temperované místnosti, nebo termostatem ovládané vytápěné dno (na 22 stC). To se mi zdá fungovat poměrně spolehlivě - tedy pokud 17 mláďat od dvou samic za loňský rok budu brát za dobrý výsledek.
možná jak kde, ale v tom biotopu co jsme je viděli byla voda jak kafe a to ikdyž zrovna v dotyčnou denní dobu byla dost zima a slunce nesvítilo. Ony sice obývají biotopy jak píšeš, ale stejně jako většina ostatních plazů vyjma některých "Orgojů Chorchojů" žijí spíš na světlinách, kde se ta voda velmi záhy prohřeje, jen vyleze slunce a má pak poměrně velkou teplotní setrvačnost.
Vy jste byla na území kde žijí. Mohla by jste mi prosím pokud máte možnost poslat pár fotek jejich biotopu?
Děkuji.
P.S.: zaregistroval jsem se a Honza 123 byl už obsazený.