Křížení 2 druhů hadů je možné u těchto ??

Ano. Výsledkem bude "Junglecorn".

nebo sežraná guttka

a je potom zas plodný nebo už nemůže ?

Je plně plodný

Využiju vlákno ať nezakládám nový je lepší dát samec gutka a samice getuly nebo obráceně. Jestli si pamatuju na výsledek by to nemělo mýt vliv ne?

Vliv to mít nebude, ale velká samice korálovky si snáž pochutná na malym samcovi guttky, než naopak . Samci tak pažravý nejsou.

Ok děkuji.A co se z toho líhne jsou to všechno junglecorn nebo jsou tam i jiný (např gutka a getula)

Nedávno jsem poprvé viděla tyhle křížence a přesně tohle mě zaujalo - že se kříží, místo, aby se požrali...
Funguje to tedy tak, že velká samice guttaty se dá k menšímu samci korálovky? Předtím se třeba přežerou, aby neměli chuť? Já si furt myslela, že když se dá ke korálovce jiný had, bude z něj dlabanec... B-)

Dělá se tu tak, že musíte mít normální pár. Do terárka, kde byla samice korálovky se pak dá samec korálovky a samice gutky. V terárku bude cítit pach samice korálovky a to bude samce stimulovat k páření. Ale i tak jsou šance relativně malé....
Jinak korálovka by měla/musí být ideálně o dost menší než guttata, jinak ten pokus může skončit velmi rychle.

Aha, zajímavé, děkuji za vysvětlení

Jen doplním, že ono to jde i bez těchto technik, některé samice jsou od přírody rádodajky, samci pak odpáří vše, co voní estrogenem. Jiní jsou na tom tak, že nenapáří ani samice vlastního druhu. Chce to mít často štěstí na konkrétní zvířata s potřebnými chutěmi, paradoxně dost kříženců spatří světlo světa, aniž se o to kdo snaží - pár je společně umístěn jen na krátkou dobu kvůli čištění jiné ubikace, přemístění samce z důvodu snůšky vlastní samice k samostatně držené samici jiného druhu, kde člověk nečeká žádné potíže, natož nějakou pozitivní záležitost jako je sex

Dobrý

některé samice jsou od přírody rádodajky, samci pak odpáří vše, co voní estrogenem. Jiní jsou na tom tak, že nenapáří ani samice vlastního druhu.

tak nějak. No a některá zvířata jsou hovada a vlastnímu partnerovi stejného druhu, s kterým sdílí ubikaci nedají, zato dají čemukoliv jinému, jen se naskytne příležitost Já třeba čistila ubikace Mauremyskám a dala jsem vedle sebe 2 bedny s párem M.japonica a M.caspica. Samice japonice jejímu samcovi notoricky nedává, ale během půl hodiny stihla přelézt do bedny ke kaspikám a tam samcovi dala okamžitě, když jsem zjistila že přelezla, tak už ji hobloval.

Samice japonice jejímu samcovi notoricky nedává, ale během půl hodiny stihla přelézt do bedny ke kaspikám a tam samcovi dala okamžitě, když jsem zjistila že přelezla, tak už ji hobloval.

jak je to dlouho? už kladla?

a co červenka s amurkou
nebo amurka s getulou

naco je to dobre?dokazes rozmozit aspon jeden z menovanyh druhov?

kdyby někdo věděl jak je to s tou amurkou písněte jestli se amurka může rozmnožit i s užovkou červenou nebo tou korálovkou kalifornskou....
Dík za rady pak to bude vše :)

NADOBI, jakou myslíš, že ty kříženci budou mít chovatelskou hodnotu? k čemu to bude a proč to chceš dělat? Chceš zkoušet, "co z toho vyleze"? Tvoje předchozí vlákna zatím vypadají zhruba takto: Morče kožní problém, Agama vousatá boulička na zádech, Červy v ráně gekona obrovského, Phelsuma standingi jde o život...a už se pouštíš do hybridizace? Aby tu za chvilku nebylo další vlákno "Korálovka mi sežrala guttku"...

Rezo, to se bat nemusis... Tomu totiz este bude predchazet - "zmizel had - utekl??? "

uznávám ale na druhou stranu sem píšu problémy a nic víc chovatelské úspěchy sem nepíšu já se jedině ptám co udělat lépe, a co se týče těch hadů mě to zajímalo no...

Ja se letos pokusil krizit Pantherophys obsoletus quadrivittata x P. guttata snow a samice zadrzela spatne vyvinuta vejce. Takze, to chce brat na vedomi, ze pokud prezije pareni, tak neni vyhrano.

Kdyžtak Pantherophis a zrovna míchat guttaty s obsoletami není zrovna nejšťastnější. To, že samice zadrží vejce není následek páření s jiným druhem, ale kondicí, zdravotními dispozicemi a třeba i genetikou použité samice. Obsolety se s guttatami páří stejně dobře jako s jedinci vlastního druhu a prvních takových kříženců se u nás docílilo ještě v dobách, kdy byly pomalu černobílé televize. Na rozdíl od jiných kříženců se tato zvířata ale v dalších generacích špatně odlišují od čistých guttat nebo obsolet (zpravidla se totiž nepoužívají k chovu jen mezi sebou, ale laici je prskají na jednu z rodičovských linií aniž vědí, co pouští na co) a pokud nejde o přenos kupříkladu vzácného zbarvení, snahy přenosu konkrétního genu za účelem nové formy (což snow rozhodně není, navíc obsolety i guttaty mají amelano gen kompatibilní), případně je dále chovatele nehodlají používat do dalších kříženců (rody lampropeltis, pituophis atp.), je jejich vznik naprosto zbytečným a pro použití do obsolet nebo guttat bez vyššího cíle i nevhodným.