Přidat otázku mezi oblíbenéZasílat nové odpovědi e-mailem Krajta se chová jako bláznen.

Máte pravdu že wobbling je u některých vyšlechtěných mutací hadů častý jev. A proto souhlasím že každý zájemce o tato zvířata má možnost si informace o wobblingu sám vyhledat.
Ale může mi tu někdo srozumitelně vysvětlit co to vlastně wobbling je? ...když to není nemoc (prosím bez jakékoli agrese). ,,Nemoc" to třeba není, ale genetická vada určitě. A znepokojuje mi, že chovatelé to už dnes u některých barevných populací považují za standard.
Zvířata chovám už nějakou dobu a pamatuju časy kdy se inbreeding považoval za nežádoucí právě kvůli možným genetickým vadám. A zvířata s genetickýma vadama se doporučovalo nekompromisně z budoucího chovu vyřazovat.
No s tou genetikou je to složitější, protože tím právě netrpí všichni spideři a mutace z nich vzniklé a aby to nebylo vůbec jednoduché, je známý wobling i u přírodních regiusek, které se spidery nemají vůbec nic společného a nikdy s nimi nebyli páření (rozumějte třeba woblící reginy z přírody).
Spider mutace, alespoň co mě je známo, je jediná umožňující pro ni typickou kresbu řekněme "pavoučího" vzoru. Tedy jak jsem psal nahoře - je její chov otázkou vlastní volby toho kterého člověka. Buď jí berete jak je i s tím, že nese či může nést tyto projevy, nebo zkrátka chovatel musí v rámci třeba své etiky na chov mutací spojenou se spidery zapomenout. Bez spidera zkrátka nebudete mít ani bumble bee, ani killer bee, ani honeybee a další stovky mutací, kterým dává spider nezaměnitelný vzhled. Holt jeden z dalších případů, který rozděluje chovatelé na další skupiny, právě tak, jako chov scaleless zvířat, designer zvířat, kříženců atd..

jestli si to dobře vysvětluju, tak v dnešní době je mezi chovateli vyšlechtění některých barevných mutací nadřazeno některým možným genetickým vadám.
Ano, dá se to tak říci, stejně jako se děje už stovky let v jiných chovatelských odvětvích -
viz můj příklad různých rybích druhů se závojovými ploutvemi, jiným tvarem šupin či jejich absence, šlechtění novotvarů na hlavách (lví hlavy, karkulky, nebehledky, bublinoočky, dalekohledky atd.)., zkrácené čenichové partie desítek plemen psů , bezsrstost koček (donský a kanadský sphynx), morčat, myší, potkanů, peruánských, mexických naháčů atd.. To vše je prostě člověkem daný "standard" pro linie nejrůznějších druhů a jejich domestikovaných plemen či forem, které se v přírodě nevyskytují a rozhodně ani vyskytovat nikdy nebudou.
Nechci, aby toto vyznělo jako obhajoba woblingu a podobných věcí, nicméně musím říct, že zrovna v mém chovu zvířata nikterak netrpěla, protože wobling se projevuje u mnoha zvířat zpravidla při stresu a nervovém vypětí (což je zpravidla manipulace se zvířetem, umístění do nového prostředí atp. - prostě něco, co na zvíře působí stresově). V klidu se wobling neprojevoval vůbec, pozoroval jsem ho právě při nějaké vypjatější akci - třeba u jedné bumble bee výraznějším třesem hlavy při zaznamenání pachu kořisti + těsně před útokem na kořist(to samé jsem pozoroval ovšem i u dvou přírodních regin 100% z dovozu z Ghany), jiný had, spider, projevoval wobling jen tak, že si dokázal položit "hlavu na krk" (tedy něco hodně podobného jako provozují gekončíci noční mutace Enigma). Mnoho chovatelů uvádí, že nejsilněji se wobling objevuje během dospívání zvířete, pak se situace ustaluje a až na výjimky zůstává otázkou právě určitých vypjatých situací zvířete. Vzhledem k tomu, že žádný můj had se "spider genem" nevyšiloval až tak extrémně, nikterak jsem se pozorováním toho, zda se to zlehčuje, nezabýval. Snad jsem to trošku osvětlil.

Reakce na odpověď

1 Zadajte svou přezdívku:
2 Napište svou odpověď:
3 Pokud chcete dostat ban, zadejte libovolný text:

Zpět do poradny